
Tomáš Omasta: Na hřišti dělám to, co je potřeba
Začněme tvým gólem, kterým jsi dodal spoluhráčům potřebný klid.
Činel (Lukáš Cienciala) mi to velice dobře připravil. Renda asi míč netečoval, protože na něj zřejmě nedosáhl. Míč propadl ke mně a já ho uklidil do brány.
Jak hodnotíš utkání s Rosicemi?
Po poločase to mohlo být dva nebo tři nula a mohli jsme zápas dohrávat ve větším klidu. Soupeř stále cítil šanci na vyrovnání, snažil se vzdorovat. Druhý pojišťovací gól rozhodl, protože dozadu jsme byli zodpovědní, a soupeře jsme prakticky k ničemu nepustili. Měl jen nějaké standardky, ale vzadu jsme to dobře zavřeli a všechny jsme odvrátili.
Zatímco v první části utkání jsi operoval na hrotu, po odchodu spoluhráče Martina Vlachovského jsi se stáhl dozadu. Co na to říkáš?
Všechno je to rozhodnutí trenéra, jak tu hru vnímá, jak ji chce oživit. Já si nevybírám, budu hrát tam, kde chce trenér. Utočím, bráním, prostě dělám na hřišti to, co je potřeba. Nemám s tím žádný problém.
V chladném počasí si do hlediště našla cestu necelá dvoustovka diváků.
Bylo jen lehce nad nulou, takové počasí fanoušky nepřitáhne. Výsledky máme slušné. Jaro jsme rozjeli dobře, chceme v tom pokračovat. Věříme, že v dalších domácích zápasech bude fanoušků přibývat. Ti, co přišli, si snad fotbal užili. Místy to bylo oboustranně docela pohledné utkání. A my jsme je měli pod kontrolou.
Ještě se pozastavme u hrací plochy. Neměl jsi obavy, že se kvůli čtvrtečnímu a pátečnímu dešti nebude hrát?
Ne, takové myšlenky jsem si nepřipouštěl. Chtěli jsme hrát za každou cenu. Pokud někdo před zápasem přijde a oznámí nám, že nehrajeme, tak to budeme respektovat. Hřiště bylo po zimě připravené výborně. Týden předtím svítilo sluníčko, pak se ale počasí zkazilo. Hrací plocha byla mokrá, míč po ní více klouzal, takže to bylo lepší.