
Představujeme: Brankář Radovan Murin
Už léta žiješ v Ostravě, nicméně pocházíš ze Slovenska…
Pocházím ze Spišské Nové Vsi, kde jsem s rodiči bydlel do svých šesti let. Když mi bylo sedm, přestěhovali jsme se do Ostravy. Mám slovenské rodiče i další příbuzné. Do 18 let jsem měl slovenské občanství, doma mluvíme slovensky. Jsem takový Čechoslovák.
S fotbalem jsi začal už na Slovensku?
Ne, až tady. Celou dobu jsem strávil v Baníku. Připsal jsem si tam dokonce i svůj jediný ligový start, kdy jsme vyhráli 4:0 v Příbrami. Zatím jsem v lize nedostal gól (úsměv). V Baníku byla veliká konkurence, neprosadil jsem se tak výrazně, abych začal chytat. Rád bych se někdy v budoucnu do ligy probojoval.
Z Baníku jsi odešel do nedalekého Hlučína, kde jsi se brzy vypracoval v brankářskou jedničku.
Byl jsem spokojený jednak s vytížením i s podmínkami, které jsem měl. Také kabina byla skvělá, cítil jsem se tam velmi dobře, jako doma. V Hlučíně jsem byl jen rok a půl, a přesto jsem si tam našel spoustu kamarádů. Na Hlučín budu moc rád vzpomínat.
Jak se zrodil tvůj zimní přestup do Třince?
Během pauzy se mi ozval trenér Hejdušek s nabídkou, zda bych nechtěl do Třince. Známe se dobře, kdysi mě vedl v Baníku a pak jsme se na chvíli potkali i v Karviné. Neváhal jsem, protože moje osobní ambice byly vyšší než Hlučína. Pak už to bylo jen na klubech, aby se domluvily mezi sebou. Oslovily mě ambice Třince, podmínky v klubu, profesionální přístup i dvoufázové tréninky.
Tvou předností je hra nohama, je to tak?
Ano. Je to jedna z mých přednostní, kterou se snažím rozvíjet. Rád hraji nohama, snažím se pomoct týmu v herní fázi. V dnešním fotbale je to samozřejmost.
Které hráče Třince jsi znal z dřívější doby?
Bolfa, Ciencialu, Krakovčíka. Ze vzájemných zápasů jsem si pamatoval i další třinecké hráče, například Samiece a Omastu.
Jiřího Adamušku také?
Samozřejmě. Známe se z dřívějška sedli jsme si. S Jirkou jsem se seznámil asi před čtyřmi lety, kdy jsem byl v Třinci na zkoušce. Bylo to ve druhé lize za pana Straky. Do Třince jsem tedy zdárně dorazil na druhý pokus.
Už jste si s novými spoluhráči na sebe zvykli?
Dá se říct, že ano. Zvykám si na trochu jiný styl hry a jiné rozestavení. S novými spoluhráči se určitě brzy sehrajeme a všechno bude v pořádku.