První fotbalové krůčky jsi udělal v Nýdku, nebo jsi už od začátku hrál v Třinci?

Začínal jsem v žácích v Nýdku, a zhruba v jedenácti dvanácti letech jsem šel do Třince. Formou střídavých startů jsem tehdy hrál zápasy i za Nýdek. Náš ročník 2002 se v Třinci nějak sesypal, a když se v Karviné nově otevírala regionální akademie FAČR, tak jsem do ní nastoupil, a nakonec jsem do Karviné i přestoupil.

V Karviné jsi prošel všemi dorosteneckými kategoriemi?

Ano. Hrál jsem tam od deváté třídy, došel jsem až do béčka. Po odchodu z Třince to pro mě byla veliká změna, v celostátní lize jsem si musel zvyknout na vyšší tempo. Časem jsem si vydobyl svou pozici, a nakonec jsem odehrál jednu sezonu za béčko v divizi.

Poté už následovala první zkušenost s třetiligovým fotbalem ve Frýdku-Místku?

V Karviné byla divize, chtěl jsem se proto posunout výš, Znovu jsem si musel zvykat na vyšší tempo, ale byla to přínosná zkušenost, rád na ten půlrok vzpomínám. Nakonec jsme se však s Frýdkem-Místkem na dalším působení nedomluvili.

A tak jsi se nakonec objevil v třetiligovém Martině?

Ano, díky jednomu mládežnickému trenérovi, který dříve působil v Karviné. Trénoval jsem v Martině a také individuálně navíc v jedné mládežnické akademii v Žilině. Zároveň jsem tam v rámci praxe působil jako trenér, měl jsem na starosti kluky od 14 do 19 let. Původně jsem plánoval, že v Martině budu hrát jen půl roku, ale nakonec jsem tam strávil rok. Pendloval jsem mezi Žilinou a Martinem, i kvůli škole jsem se chtěl vrátit domů.

Stejné jsi to měl i dříve, kdy jsi se pohyboval mezi Třincem a Karvinou?

Do deváté třídy jsem chodil v Karviné, první rok na gymnáziu jsem strávil v Třinci. Bylo těžké to časově stíhat, a tak jsem nakonec zbylé tři roky gymnázia dokončil v Karviné. Momentálně studuji obor trenérství a sportovní výkonnost na Ostravské univerzitě. Mám kombinovanou formu studia, ve škole mi vycházejí vstříc, takže to zvládám. Jsem ve třetím ročníku.

Jak se v zimě zrodil tvůj návrat do Třince?

Třinec jsem pořád sledoval, takže jsem měl přehled, jak se mu vede. Toho dojíždění už bylo opravdu dost, a tak jsem uvítal, když se naskytla šance, že bych se sem mohl vrátit. Koncem podzimu jsem byl na dvou trénincích a pak jsem v lednu naskočil v Třinci do přípravy. Spoustu kluků jsem znal, různě jsme se potkávali, ať už jako spoluhráči nebo protihráči.

Co říkáš na svou premiérovou trefu v třineckém dresu?

Mám z ní obrovskou radost. Gól jsem dal v Martině, tenhle je vůbec první v Třinci i v MSFL. Po rohovém kopu někdo prodloužil míč na zadní tyč, já ji zavřel a už jsem pouze uklidil míč do sítě.

Jak hodnotíš utkání se Znojmem?

Myslím si, že to byl nejkvalitnější soupeř, který u nás hrál. O poločase jsme si řekli, že musíme být agresivnější, více dostupovat soupeře, že to prostě půjde.

Prozatím nastupuješ pravidelně v základní sestavě. Čekal jsi, že budeš dostávat tolik příležitostí?

Chtěl jsem hrát, jako každý, ale zároveň jsem respektoval tu konkurenci. V našem mužstvu jsou hráči, kteří toho mají hodně odehráno. Po příchodu jsem si řekl, že bych se chtěl půl roku adaptovat, ale samozřejmě jsem rádi, že hraji.

Jak se díváš na vaše jarní účinkování v MSFL?

Jsme spokojení, že se to ubírá touhle cestou. Teď držíme vítěznou sérii, dokážeme otáčet zápasy. Snažíme se góly nedostávat, ale když už inkasujeme, dokážeme se vzchopit a s výsledkem něco udělat. Ukazuje se síla kabiny, makáme všichni jeden za druhého. Valíme a jde nám to. Pořád máme co zlepšovat, snažíme se neustále pracovat na odstraňování chyb.