Z Třince jsi odešel po skončení předloňské sezony, v níž si Třinec pojistil záchranu druhé ligy v posledním kole po výhře nad Vyškovem. Tvým novým působištěm se stal Prostějov…

Do Prostějova si mě vyhlédl trenér Pavel Šustr. Měl jsem jeho důvěru, nastupoval jsem pravidelně. Hrával jsem i pod jeho nástupcem Milanem Šmardou. Po loňské sezoně se to však nějak zlomilo a té důvěry už nebylo tolik, kouč sázel na jiné hráče. Pak přišel trenér Pavel Zavadil. Chtěl jsem se o místo znovu porvat, ale nevybojoval jsem si je.

I proto se o tvém návratu do Třince hovořilo už loni na přelomu léta a podzimu?

Ano. Nakonec jsem se vrátil až v zimě. Mám z toho opravdu radost, v Třinci jsem rád. Nejdříve mě kontaktoval trenér Tomáš Hejdušek, poté mi volal rovněž ředitel klubu Karel Maceček.

Třinecká kabina se během půldruhého roku docela změnila, souhlasíš?

Několik hráčů tady zůstalo. Spoustu hráčů jsem znal z dřívějška, s Martinem Vlachovským jsme hráli v Prostějově. Třinecká kabina je super. Je zdravá, do mužstva jsem zapadl hned. A to nám na jaře může pomoct.

Tvé místo je na levé straně obrany. Je pro tebe problém hrát na nezvyklé pozici?

V Prostějově jsem nastupoval na pravé straně, ale občas jsem hrál i nalevo. Je to něco jiného, platí jiné návyky, ale už jsem si na to zvykl a nemám s tím nejmenší problém. Snažím se zahrát tam, kde mě trenér postaví.

Vstup do jarní části sezony se vám náramně vydařil, po čtyřech zápasech máte deset bodů. Co na to říkáš?

Je to super start, ale pořád máme na čem pracovat. Jdeme zápas od zápasu, chystáme se na dalšího soupeře. Na tabulku soutěže se nedíváme, máme svou vlastní.