Výhra je motivací do další práce, říká stoper Dominik Straňák
Přímým kop se ti náramně povedl. Máš to prostě v sobě?
Myslím si, že levou nohu mám celkem vykopanou. Zkoušel jsem to i na tréninku, přímé kopy jsem zahrával přes zeď i na stranu brankáře. Jursič mi poradil, ať to kopnu na brankářovu stranu, a tak jsem se do toho opřel. Brankář měl zakrytý výhled, naší kluci se v poslední chvíli rozestoupili, takže z toho byl gól. Chtěl bych ho věnovat mému dědečkovi, který v den zápasu oslavil 79. narozeniny. Před utkáním jsem mu zavolal.
Druhou branku vzápětí přidal Lukáš Holík. Zaskočili jste Příbram?
Nastoupili jsme v jiném rozestavení, ve stejném jako oni – hráli jsme na tři stopery. Hra se nám docela dařila, měli jsme tam i nějaké nácviky, i když tu jsou noví trenéři krátce. Věděli jsme, co máme hrát, fungovalo to. Jakmile jsme dali jeden dva góly, pak už jsme více mysleli na výsledek.
Příbram vás ve druhém poločase přehrávala...
Vpředu mají urostlého Wágnera, mají šikovné fotbalisty, kteří ho podpoří, posbírají odražené míče. Hrozili z krajních prostor, posílali centry do šestnáctky. Měli jsme co dělat, abychom se ubránili.
Tak moc zatažení jste zřejmě být nechtěli. Báli jste se ve druhé půli o výsledek?
Do druhého poločasu jsme šli s tím, že chceme hrát zodpovědně zezadu a zároveň předvádět aktivní pressink. Moc se nám to nedařilo, soupeře jsme pouštěli k naší bráně více, než bylo třeba. Do budoucna je to pro nás ponaučení, že prostě musíme hrát výše.
Strachoval jsi se o vítězství po Wágnerově snížení na 2:1?
Nepřipouštěl jsem si žádný jiný scénář než naše vítězství. I kvůli tomu, jak dopadly naše poslední zápasy.
Utkání jsi nedohrál. Ozval se bolavý kotník?
Ano dvakrát. Poprvé v první poločase, kdy jsem šel u lajny do skluzu, podruhé ve druhé půli, kdy jsem přihrával a soupeř mě dohrál. Znovu mě v něm píchlo a už se nedalo pokračovat. Snad se dám brzy do pořádku.
Příbram našla teprve čtvrtého přemožitele. Co na to říkáš?
To, že jsme porazili lídra, je motivací do další práce. Musím pochválit všechny spoluhráče, každý z nich nechal na hřišti všechno. Takhle by to mělo vypadat v každém zápase.