Jak se s odstupem času díváš na turnaj v turecké Antalyi?

Byl to turnaj čtyř zemí, povedlo se nám ho vyhrát. V kategorii U 21 se tvoří nový kolektiv, byli jsme spolu poprvé. I proto jsme byli velmi šťastní, že jsme na turnaji zvítězili.

Zasáhl jsi do všech tří zápasů. Jak je hodnotíš?

I když v Třinci naskakuji na křídle, v reprezentaci jsem hrál na svém obvyklém postu – na pravé obraně. Mezi oběma posty není příliš velký rozdíl. Snažím se hrát, tak, abych byl mužstvu platný. V prvním zápase jsem nastoupil od začátku, odehrál jsem 45. minut, ve druhém jsem nastoupil a 30. minut a v posledním na 60. Bylo nás tam celkem hodně, trenéři se snažili, aby každý z nás měl přibližně stejnou minutáž.

Jaká byla úroveň těch utkání?

Řekl bych, že utkání měla vyšší tempo než třeba ve druhé lize, a i kvalita hry byla větší. Se svým výkonem jsem byl vcelku spokojen. Motivovalo mě to k tomu, abych na sobě makal ještě více.

Byla to tvoje první reprezentační zkušenost?

Ne. Reprezentoval jsem pravidelně od kategorie U 15 až do U 19. Jedenadvacítka je trochu skok, protože na Slovensku nemáme kategorii U 20. Musel jsem čekat na příležitost a jsem rád, že si mě trenéři na kemp vybrali a já se jim mohl předvést.

Dali ti příležitost na základě tvé bilance v zimní přípravě, kdy jsi dal jeden gól a přidal šest asistencí?

Když jsme s Třincem hráli v Žilině, trenéři jednadvacítky se na ten zápas byli podívat. I nadále mě pak sledovali, povolali mě i na základě zimní přípravy, kdy se mi docela dařilo.