Jaké bylo pohárové utkání v Ďolíčku?

Fanoušci se postarali o výbornou atmosféru, byla opravdu skvělá. Na soupeře jsme vlítli, dali jsme brzo gól. Pak ale převzala otěže zápasu Bohemka a zmáčkla nás na naší polovině. Vytvořila si nějaké šance. Snažili jsme se chodit dál dopředu, ale už jsme si nevytvořili žádnou příležitost. Snažili jsme se s favoritem poprat, prohráli jsme se vztyčenou hlavou.

Co se ti honilo hlavou, když Martin Samiec otevřel skóre?

Napadlo mě, že bychom mohli uhrát dobrý výsledek, případně i postoupit. Za stavu 2:1 jsem věřil, že vyrovnáme, i když ke konci nám už docházely síly a k bráně jsme se už moc nedostávali. Bohemka měla více ze hry.

Potrápili byste Klokany více, kdyby se hrálo v Třinci?

Těžko říct, ale je to možné. Každopádně by přišlo více fanoušků než obvykle.

Odchytal jsi všechny tři pohárové zápasy. Co na ně říkáš?

Zápas na Bohemce byl úplně jiný než ty dva předešlé. Byli jme v nich v roli favorit, moc práce jsem neměl. Tentokrát jsme hráli proti ligovému týmu, navíc na jeho stadionu. Zachytal jsem si. I když jsme prohráli, zápas jsem si užil. Je to pro mě cenná zkušenost.

Zaskočilo tě, jak Hlučín vyřídil Plzeň?

Po zápase jsem se v autobuse koukal na výsledky. Podle mě je to obrovské překvapení, klobouk dolů před Hlučínem.