Útočníci Dedič s Petráněm odešli, zůstal jen Václav Juřena. Znovu se s tebou bude počítat jako s druhým útočníkem?

S trenéry jsme se o tom zatím nebavili. Trenéři věděli, že jsem předloni hrál v útoku, a protože tady zatím nový útočník není, vyzkoušeli mě na hrotu.

Několikrát jsi se dostal do koncovky, skórovat se ti však nepodařilo.

Jednou jsem vystřelil slabší levou nohou. Nesedlo mi to, byla to spíše přihrávka než střela. Pak jsem to zkusil pravou zpoza šestnáctky, ale trefil jsem střed brány. Při hlavičce ve druhém poločase jsem byl překvapený, protože obránce měl míč na hlavě, ale z ničeho nic uhnul, takže mě míč trefil do spánku. Při druhé hlavičce jsem na míč dobře nedosáhl.

Nakonec to na sebe vzal Tomáš Jursa. Co na jeho dva krásné góly říkáš?

Kloubou dolů, jak to trefil. Z přímého kopu, pak ze třiceti metrů. I třetí gól byl krásný, Oma (Omasta) dal pěkný centr, Venca se odpoutal a dal na 3:0.

Hlučín jste porazili zaslouženě.

Ano. Oni teprve v pondělí začali trénovat, většinou jenom bránili, prý byli s míčem vůbec poprvé. Snažili jsme se být dominantnější, silní na míči, vytvářeli jsme si šance. Mohlo to skončit ještě vyšším rozdílem.

Po úvodním přípravném zápase jsi řekl, že jsi zvědavý, jak tvoje operované koleno bude snášet zátěž. Jak na tom jsi?

Koleno zatím drží. V ničem mě neomezuje, mohu dělat všechno, ale úplně stoprocentní to ještě není. Pořád ještě jezdím za fyzioterapeutem do Brna. V koleně mám srůsty, které jdou odstranit operačně, ale já se snažím dělat maximum, abych se jich zbavil i jinak než operačně, protože na třetí operaci během roku jít nechci. Dělám různé cviky, protahuji nohu, takže je to taková práce navíc.