Z první střely Třince na bránu v derby s Opavou padl nádherný gól. Byl jsi předem rozhodnutý, že vystřelíš?

Otevřel se mi prostor, dostal jsem míč a hned jsem měl v hlavě, že zkusím vystřelit. Míč se mi trošku svezl po šajtlí, ale byla z toho střela do šibenice, míč se odrazil od břevna. Bylo v tom štěstí, ale my jsme si řekli, že mu musíme jít naproti.

Dal jsi už někdy hezčí branku?

Myslím si, že to byl jeden z mých nejhezčích gólů. Bylo to z nějakých 25 metrů. Těší mě, že to byla vítězná branka. Od výhry 2:0 se musíme odrazit.

Oproti předchozím zápasům jste bránili zodpovědněji, uhájili jste čisté konto.

Obrana fungovala velice dobře. Důležité bylo i to, že se nám už konečně podařilo udržet nulu, že jsme nedostali brzo gól jako v předchozích zápasech.

V průběhu druhé půle jsi byl ošetřován na hrací ploše. Co se ti přihodilo?

Dostal jsem do hlavy a už si moc nevybavuji, co bylo potom. Cítil jsem, jak mi zraněné místo nateklo. Pevně věřím, že to nebude nic vážného.

Prozraď, jak se kluk z Havířova dostane do pražské Sparty?

Začal jsem ve Slovanu Havířov, později jsem hrál za MFK Havířov, asi tak do 12 let. Ve třinácti jsem šel na rok do Baníku a odtamtud jsem přestoupil do Sparty. Tenkrát byla olympiáda, já hrál za Moravskoslezský kraj. Sparta si mě vyhlídla, šel jsem na soustředění a už jsem v ní zůstal.

Jakých bylo pět let strávených ve Spartě?

Získal jsem spoustu zkušeností. Dorost Sparty je opravdu špičkový. Myslím si, že mi to dalo hodně.

Kolikrát jsi nastoupil za první tým Sparty?

Za áčko jsem odehrál jedno přípravné utkání proti Jihlavě, absolvoval jsem pár tréninků. Spartu tehdy trénoval kouč Jílek.

S kým jsi byl nejčastěji v kontaktu?

Nejvíce jsem se bavil s Davidem Lischkou, který měl stejného agenta jako já.

Nastupoval jsi za mládežnické reprezentace. Bylo ze Sparty do národního týmu blíže?

Možná ano. Sparta patří mezi top kluby, trenéři sledují většinu jejich zápasů, takže kluci ze Sparty možná mají do reprezentace o něco blíže.

Proč jsi ve Spartě nezůstal?

Už od zimy jsem přemýšlel o novém angažmá. Nedostal jsem se do kádru, přednost dostali jiní hráči, tak jsem začal přemýšlet nad jinou variantou. Chtěl jsem se rozehrát, abych se časem mohl dostat někam výš.

Z Havířova to máš do Třince kousek.

Nabídek jsem měl několik, byl mezi nimi i Třinec. Řekl jsem si, že to mám blízko domů, a proto jsem do Třince šel. A jsem rád, že tady můžu být.