S fotbalem jsi před léty začal na stadionu MFK Havířov, který pamatuje i druholigové časy?

Přímo můj mateřský stadion to není, protože v přípravce jsem začínal ve Slovanu Havířov. To je směrem na Šumbark, ze Suché to není daleko. Když jsem se však do Havířova vrátil do mužů, mým domovským stadionem se stal stánek divizního MFK Havířov.

Vzpomínáš si na pohárový zápas spřed čtyř let, kdy Třinec vyhrál v Havířově 7:3?

Jasně. Třinec nás tehdy docela rozebral, my jsme se dostali ke slovu až za rozhodnutého stavu. Povedlo se mi dát jeden z našich gólů.

O rok později jsi už zamířil do Třince.

Po tom pohárovém vyřazení jsme prožili docela úspěšnou sezonu, bojovali jsme o postup do MSFL. Už si nevzpomínám, jak to přesně bylo, ale mám dojem, že nám postup utekl snad o dva body. Pak už jsem šel na zkoušku do Třince, kde jsem se nakonec uchytil.

Proti Baníku to bylo poprvé, co jsi na pažit stadionu v Horní Suché vyběhl v jiném dresu než v havířovském?

Ne, už jsem tady hrál vloni za béčko Třince, ještě před koronou. Podařilo se nám vyhrát 5:2. Teď jsem tady hrál podruhé coby hráč Třince. Pravdou je, že do Havířova se vždycky rád vracím.

Zápas s Baníkem ale nevypadal tak, jak byste si ho představovali.

To určitě. V některých chvílích tam bylo až moc klidu, chvílemi to možná vypadalo laxně. V útočné fázi se nám nepodařilo několik situací, pak přišlo pár brejků, z nichž jsme mohli inkasovat. Dopustili jsme se více chyb než obvykle. Měli jsme i dobré věci, předvedli jsme pěkné akce, ale v některých chvílích mi náš výkon připadal takový nejistý.

Hned příští zápas musíte odehrát podstatně lépe.

Ano, musíme se vyvarovat chyb, což bude základ. A také je potřeba začít proměňovat šance.