Neprožíváš zrovna ideální půlrok. V sestavě jsi se objevil po delší době. Co bylo důvodem tvé absence?

Delší dobu jsem byl zraněný, měl jsem natržený vaz v nártu. Pak jsem ještě dostal covid. Chyběl jsem delší dobu, s fyzickou kondicí to nebylo optimální, musel jsem ji dohánět. Klukům na pravé straně, Celbičovi (Celbovi) s Omou (Omastou) to na pravé straně fungovalo, byli sladění, takže nebyl důvod něco měnit.

Na hřiště jsi se vrátil v zápase s Prostějovem.

Jsem rád, že jsem nakonec dostal důvěru a mohl pomoct týmu. Na jaře jsem toho moc neodehrál, proto mě těší, že proti Blansku jsem naskočil od začátku a dal druhý gól.

Dvojice blanenských zadáků si neporadila s centrem z levé strany. Na tobě bylo patrné, co chceš s míčem udělat.

Javor (Javůrek) poslal míč před bránu, ten se odrazil ke mně a já už měl před prázdnou bránou snadnou pozici, a tak jsem zavěsil. Nebylo to nic těžkého.

Pojišťovací branka vám ale přišla vhod, je to tak?

Byla to taková pojistka a byla důležitá, to ano. My jsme se potřebovali chytit tím prvním gólem. Po něm to z nás trochu spadlo a pak už byl zápas v naší režii. Za tři body jsme moc rádi.

Blansko nechtělo dát svou kůži zadarmo, přesto jste měli zápas pod kontrolou.

Snažili jsme se celý zápas kontrolovat hru. Byla tak pasáž, kdy jsme ve druhém poločase na patnáct dvacet minut trochu zalezli. Soupeř měl pár závarů, ale nic velkého. Myslím si, že kluci v obraně na čele s gólmanem Bazym (Adamuškou) to zmákli na jedničku. Čtyři pět kluků už ke konci chytaly křeče, takže si myslím, že jsme to odpracovali tak, jak jsme si řekli před zápasem.

Kolo před koncem jste se dostali na sedmé místo. Co tomu říkáš?

Teď už se na tabulku kouká úplně jinak. Máme před sebou poslední zápas v Líšni, tak bychom chtěli také bodovat a zakončit sezonu důstojně.

Po nepovedeném vstupu do jara jste se na chvíli ocitli na sestupové příčce. Přepadly tě pochybnosti, zda to zvládnete?

Ne, já jsem celou dobu věřil, že se zachráníme. S ničím jiným jsme do zápasů nešli.