Poslední druholigový zápas jsi odchytal před více než rokem.

Ano, bylo to loni v prvním jarním utkání v Jihlavě před covidem. Po přestávce začal chytat Franta Chmiel, já už pak chytal za áčko jen v přátelácích.

Po prohře v Jihlavě se trenéři rozhodli pozměnit sestavu. Jedním z hráčů, který dostal příležitost, jsi byl ty.

Trenéři nám vysvětlili, že chtěli dát týmu nový impuls. A kdy jindy to udělat, než před zápasem proti prvnímu Hradci, kde jsme mohli jedině získat.

Před tebou na stoperu operoval Imrich Bedecs, který se rovněž vrátil po dlouhém zranění. Oprášili jste spolupráci z dřívějška?

Známe se velmi dobře, něco už jsme v Třinci odehráli. Jsem rád, že Bedy nastoupil také a mohli jsme si střihnout společný comeback.

Bylo složité naskočit po tak dlouhé době, objevila se třeba nervozita?

Před zápasem jsem trochu nervózní byl, ale jakmile jsem přišel na hřiště, tak to ze mě spadlo.

Přestože jste v Hradci Králové odehráli dobrý zápas, nezískali jste ani bod.

Myslím si, že jsme rozhodně nebyli horším týmem a neměli jsme tam prohrát. Nebýt některých spekulativních rozhodnutí, mohli jsme tam aspoň remizovat.

Votroci se začali dostávat do šancí až v poslední desetiminutovce utkání.

Bylo to v době, kdy jsme se ve snaze o vyrovnání tlačili dopředu, pak už to bylo vzadu trochu otevřené. Hradec měl za celý zápas dvě vyložené šance, víc ne.

Zmínil jsi, že v Hradci jste mohli jedině získat. V sobotu proti Vyšehradu budeme v pozici, že prostě získat musíte.

Teď nás čekají tři důležité zápasy, musíme z nich vytěžit co nejvíce bodů. Potřebujeme to nastartovat už teď v sobotu proti Vyšehradu. Poté máme domácí dohrávku se Žižkovem a pak pojedeme do Táborska, které bojuje o udržení, takže i tam to bude velmi těžké.