V Hlučíně jsi strávil několik let. Byl jsi smířený s tím, že už se do profesionálního fotbalu nevrátíš?

Při fotbale v Hlučíně jsem měl i práci, takže už jsem to směřoval k tomu, že práce bude mít přednost. Všechno se změnilo, když se naskytla možnost vrátit se do Baníku. Tak jsem to vzal.

Bylo to správné rozhodnutí?

Béčko Baníku hrálo Moravskoslezskou fotbalovou ligu. Věřil jsem, že se můžu dostat do druhé ligy. Chtěl jsem si ji zkusit. Jsem moc rád, že jsem dostal příležitost v Třinci.

Po příchodu pod Javorový jsi se usadil v základní sestavě. Po utkání s Hradcem králové jsi o své místo ve výchozí jedenáctce přišel…

To je pravda. Po Hradci jsem už moc příležitosti nedostal. Když se vyhrává a sbírají se body, nemá cenu do sestavy zasahovat. Takhle jsem to bral. Nelámal jsem si s tím hlavu, na trénincích jsem dál poctivě pracoval.

Trenér František Straka se rozhodl, že tě přeškolí na stopera. Jak se na neobvyklém místě cítíš?

Cítím se tam velice dobře. Čím déle tam budu hrát, tím to bude lepší. Hrát stopera? Nemám s tím problém. Je to na trenérovi, uvidíme, jak se rozhodne a koho tam dá.

Hrával jsi v minulosti středního obránce?

Moc ne. V Hlučíně jsem na tomto postu odehrál ve třetí lize dva zápasy, jeden jsem přidal v béčku Baníku. I když to nemám zažité, necítím se tam špatně.

V přípravném období jste vyzráli na obranu protivníků všeho všudy jen čtyřikrát. Čím to?

Musíme zlepšit finální fázi. Je třeba hrát více na soupeřově polovině a tlačit se do zakončení. Na bránu střílíme málo, a když už ze strany dostaneme míč do šestnáctky, netrefíme bránu. Gólů dáváme málo, musíme to zlepšit.