Co se ti přesně stalo a jak dlouho jsi byl mimo hru?

Zranil jsem se prvního srpna v přípravném zápase v Mladé Boleslavi. Natrhl jsem si achilovku a lýtkový sval.

Byl to tvůj poslední zápas v roce 2020.

Mimo hru jsem byl pět měsíců. Dlouhá doba. Čekal jsem, že rekonvalescence proběhne rychleji, bohužel trvala déle. Jsem rád, že jsem zpátky.

Jednalo se o nejdelší výpadek v dosavadní kariéře?

To ne. Už kdysi jsem měl dvakrát po sobě utržený křížový vaz v koleni. Nehrál jsem rok a půl. Bylo to ještě ve Slovácku.

Jak se cítíš po návratu do tréninkového procesu?

Doufám, že už zůstanu zdravý, že ve zdraví přežiji zimní přípravu. Ta letošní bude kvůli covidu složitější, ale přesto doufám, že vedení klubu udělá vše pro to, aby příprava proběhla co nejlépe a zabezpečí kvalitní soupeře.

Zimní příprava nabírá na obrátkách. Bylo těžké se do toho dostat?

Poslední měsíc jsem už běhal a nabíral fyzickou kondici. Teď to bude pro mě těžší, ale snad se do toho brzy dostanu. Věřím, že postupně budu naskakovat i do přípravných zápasů. Těším se, až si po dlouhé době zahraji.

Co říkáš na podzimní účinkování Třince ve Fortuna:Národní lize?

Několik domácích zápasů jsem viděl v Třinci, venkovní jsem sledoval v televizi doma v Uherském Hradišti. Začátek byl slabý, ale po příchodu trenéra Straky se to zvedlo a posbíraly se body. Je to důležité, protože teď, když je méně týmů, se opravdu počítá každý bod.