Do Třince jsi přišel jako střední obránce, ale v posledních utkáních nastupuješ na pozici defenzivního záložníka. Jak se ti hraje na novém postu?

Vůbec mi to nevadí, nemám s tím problém. V Olomouci a poté i tři roky v Polsku jsem hrál šestku, čili defenzivního záložníka. Hraji tam, kde mě trenér postaví a nemám s tím žádný problém.

Zhruba po hodině hry jsi nastřelil tyč. Neblesklo ti hlavou, že to byla ta situace, ze které měl padnou gól, že třeba už další šance nepřijde?

O poločase jsme si řekli, že musíme být trpěliví, že šance určitě přijdou. Pár příležitostí jsme neproměnili, já nastřelil tyč, přesto jsem celý druhý poločas věřil, že nám tam něco spadne. To se také stalo, za což jsem moc rád.

Míč jsi trefil ideálně. Měl jsi čas si jej nachystat?

Bróňa Stáňa dal míč pod sebe, já si naběhl a levačkou jsem to dal křížem podél brankáře. Snažil jsem se hlavně trefit branku. Musím poděkovat celému mužstvu, všichni pracovali tak, jak měli. Jedině takhle se můžeme posunout dál.

Odehráli jste třetí zápas bez obdržené branky. V defenzívě si počínáte zodpovědněji?

Ano, třikrát s nulou, z čehož je patrné, že celý tým hraje zodpovědně dozadu, celý tým brání. Nula vzadu je pro nás velice důležitá. Pak přijdou šance, my je proměníme a to vede ke třem bodům.

Máte deset bodů, opustili jste sestupové pozice. Ulevilo se vám všem?

Ano. Když jsme měli nula bodů nebo jen jeden, trochu to v nás hlodalo. Jsme rádi, že jsme to zvládli na Žižkově i na Vyšehradě. Ty výhry jsme chtěli potvrdit doma. Z posledních zápasů máme deset bodů, to byl náš cíl. Máme před sebou ještě další zápasy. Budeme se snažit uhrát co nejvíce bodů, abychom unikli ze spodku tabulky.

Přemýšlíte nad tím, který soupeř pro vás bude nejpřijatelnější?

Nedíváme se na ostatní, koukáme sami na sebe. Chceme uhrát co nejvíce bodů, a je nám jedno, proti komu.