Vážím si šance, kterou v Třinci dostávám, říká Lukáš Cienciala
Předchozí sezonu jsi začal jako náhradník a končil jako hráč výchozí jedenáctky. Co na to říkáš?
Velmi mě to těší. Myslím si, že hráčů, kteří v mém věku hrají pravidelně druhou ligu, moc není. Jsem rád, že mi trenér dává šanci. Snažím se vždycky odvést sto procent, abych měl stejnou minutáž i nadále.
V zimě se spíše počítalo s tím, že post levého záložníka získá Erik Puchel, který přišel z prvoligové Karviné. Cítil jsi to podobně?
Ano, počítal jsem s tím, že to tak bude. Puchy měl dobrý vstup do přípravy, dal pět šest gólů. Mě se zase povedl konec přípravy a začal jsem dostávat důvěru od trenéra. A to mě těší. Jak už jsem řekl, na hřišti se to vždy snažím odmakat, ať je to na mé hře vidět. Abych hrál dál. Na jaře jsem dal dva góly, měl jednu asistenci, možná jich bylo více. Myslím si, že je to trochu málo, očekávám od sebe víc.
Takže nejsi spokojený sám se sebou?
Úplně ne. Moje výkony nebyly špatné, ale v těch klíčových momentech, co se týče těch přihrávek a gólů, to mohlo být ještě lepší.
Od března fotbal zápolí s koronavirem. Sotva se rozběhla nová sezona, některé kluby už musely do karantény. Třinec si tu nepříjemnou zkušenost prožil v červnu. Jak ji zpětně vnímáš?
Koronavirus a všechno kolem – nová věc. Loňské jaro bylo z toho pohledu hrozně náročné. Hrávali jsme co tři dny, čas na regeneraci byl minimální. Karanténa pro nás byla nepříjemná.
Do letošní sezony jsi vstoupil ve zcela jiné pozici, než tomu bylo před rokem. Kolem mladých fotbalistů, kteří hrávají druhou ligu pravidelně, krouží prvoligové celky.
Zůstávám v Třinci a zatím nemám žádné informace, že bych měl jít někam pryč. Samozřejmě, že kdybych se měl v budoucnu posunout dál, nebudu se tomu bránit. Zatím jsem rád, že dostávám šanci tady. Každý dalším zápas mi pomáhá k tomu, abych fotbalově rostl.
Vnímáš to tak, že je pro tebe lepší hrávat druhou ligu za Třinec, než se upsat prvoligovému týmu a pak třeba hrát za jeho třetiligové béčko?
Přesně tak. Je rozhodně lepší hrát druhou ligu. Vážím si šance, kterou tu dostávám. Pokud vyloženě nebudu cítit, že už je čas na změnu, rád zůstanu v Třinci.
Kromě fotbalových povinností tě čekají ty studijní.
Jsem na dálkovém studium v Olomouci. Do školy bych měl dojíždět jednou za dva týdny. Sám jsem zvědavý, jak to budu stíhat. Na studium se rozhodně nechci vykašlat, škola je prostě důležitá. Budu se ji snažit nějak skloubit s fotbalem.