Letos pravidelně nastupuješ za divizní béčko Třince, loni touhle dobou jsi kopal za Český Těšín o soutěž níž.

Celkově se nám moc nedařilo, spoustu zápasů jsme měli zvládnout lépe. Pro mě osobně bylo podstatné to, že jsem hrával. Nastoupil jsem v každém zápase, měl jsem vyšší herní vytíženost než v Třinci. To pro mě bylo nejdůležitější.

Takže to byla dobrá zkušenost?

Rozhodně ano. Myslím, že jsem se rozehrál a fotbalově posunul dál. Mužský fotbal, to je něco jiného než juniorka. Zkušenost protihráčů, tvrdost, osobní souboje, to všechno bylo na vyšší úrovni. V juniorce se hrálo spíše více technicky.

Zatímco vloni béčko Třince doslova excelovalo, letos herně i výsledkově zůstává poněkud za očekáváním.

Do šancí se dostáváme, i když v některých zápasech by jich mohlo být ještě více, ale někdy se nám je nedaří proměňovat. Ve všech domácích zápasech a také v Novém Jičíně. Chybí nám vstřelené góly.

Dokážeš říct, jak velkým přínosem pro vás jsou hráči z druholigového áčka?

Měli pauzu, takže se dalo čekat, že někteří z nich za nás nastoupí. Je to spíše otázka na vedení klubu. Za sebe můžu říct, že jejich kvalita je na hřišti patrná, bohužel to nedokážeme pokaždé zúročit. Myslím si, že nám chybí typický střelec.

Hodil by se vám útočník s čichem na góly?

Neříkám, že to musí být přímo útočník. Do šancí se dostávají i další hráči. Chybí někdo, kdo by je proměňoval, schází i trochu štěstí.

V Havířově jste zapsali premiérové letošní vítězství, soupeři jste nasázeli pět branek.

Konečně jsme se chytli a vyhráli. Byl to dobrý zápas na obě strany. Hrálo se nahoru dolů, padalo hodně gólů, pro oko diváka parádní utkání. My jsme ale dali více gólů, a proto jsme si připsali první výhru. A když už jsme konečně vyhráli, věřím tomu, že se chytneme, že se to už konečně rozběhne.

Jak se ti daří skloubit fotbal se zaměstnáním?

Pracuji jako účetní v jedné firmě v areálu Třineckých železáren. Dálkově studuji ekonomku v Karviné, do školy jezdím jednou měsíčně. Jsem ve druhém ročníku. Není to jednoduché, ale dá se to zvládnout.