Trenér Luhový tě určil kapitánem. Cítíš teď větší zodpovědnost za tým?

Je to tak. Z dorostu přišla spousta kluků, v týmu jsme zůstali tři čtyři zkušenější hráči. Se Standou Potůčkem jsme dva nejstarší. Trenér vybral kapitánem mě.

Rezerva Třince doznala před sezonou značné obměny. Bodů prozatím nemáte tolik, kolik byste si představovali.

To je pravda, bodů bohužel zatím tolik nemáme. Ale je to jen naše chyba. Šance máme, ale nedáváme góly, a naopak dostáváme hloupé branky. Soupeř má kolikrát dvě šance a dá dva góly.

Nejblíže k premiérovému vítězství jste měli v duelu s Vítkovicemi. O tři body jste se připravili zahozením několika tutovek, souhlasíš?

V tom zápase jsme k výhře měli blíž než Vítkovice. Ale je to těžké. Když nedáme šance, a navíc pak dostaneme po hloupé chybě gól, nehraje se nám lehce. První domácí zápas jsme zbytečně prohráli. Ve dvacáté minutě si necháme dát červenou kartu za vyloučení. Byly to emoce, loket, prostě nezkušenost. Sedmdesát minut jsme hráli o deseti proti zkušenému soupeři, nebylo to snadné.

Po bodu jste sahali i v Novém Jičíně.

To je pravda, jenže zase jsme nedali góly. Šance na to byly, mohli jsme jít do vedení. Nakonec jsme inkasovali branku, na kterou se nám nepodařilo odpovědět.

Prozatím jste si připsali dva body za remízy s Vítkovicemi a Frýdlantem. Co je potřeba udělat, abyste se znovu rozjeli?

Potřebujeme vyhrát a chytnout se. Hlavní bude začít proměňovat šance, abychom v zápasech vedli a měli průběh pod kontrolou.

Vypomáhají vám hráči z druholigového áčka. Těžíte z jejich zkušeností?

Je to pro nás veliká pomoc. Bohužel i přesto vítězství nepřicházejí. Musíme to zlomit, dostat se na vítěznou vlnu a sbírat body pravidelně. Zatím to výsledkově není dobré.