Z divizního „B“ týmu jsi se posunul o krok napřed. V třetiligovém Vyškově jsi však vinou pandemie Civid-19 moc dlouho nepobyl.

Ve Vyškově jsem strávil dohromady asi dva měsíce. Absolvoval jsem tréninky i několik přípravných zápasů. V mistrovském utkání jsem nastoupil pouze jednou, a to v Uherském Brodě, kde jsme remizovali 2:2.

Jaké ambice měl Vyškov?

O ničem konkrétním se nehovořilo. Řeklo se, že budeme hrát na výsledky, že doma budeme chtít vyhrávat za každou cenu. A samozřejmě vozit i nějaké body zvenku. Mančaft ve Vyškově byl slušný, mohl se pohybovat i výš než jen na desátém místě.

Vinou zásahu vyšší moci sezona skončila předčasně.

Těšil jsem se na další zápas, jenže mezitím přišel telefonát od trenéra, že končíme s trénováním a kvůli koronaviru se budeme připravovat doma. S tím, že se uvidí, jestli se soutěž vůbec rozběhne. To se však bohužel nestane.

Přišel jsi o příležitost nastřádat cenné zkušenosti.

Tohle je pro mě takové zdrcující. Tréninky jsou přínosné, ale zápasy nikdy nenahradí. Jelikož jsem měl vyřízené hostování ve Vyškově do konce sezony, třineckému áčku k dispozici a jaře nebudu. Možná bych se mohl do Vyškova vrátit na podzim, pokud se tedy bude hrát. Nevím, jak to se mnou bude.

Amatérské fotbalisty čeká jaro bez fotbalu.

Bohužel, to se nedá nic dělat. Fotbal budeme moct sledovat jedině prostřednictvím internetu nebo televize. Proto jsem moc rád, že mohu aspoň normálně trénovat s Třincem.

Oslovila tě nějaká výzva, kterou si fotbalisté zpestřovali období nouzového stavu, kdy nemohli na hřiště?

Doma byla docela nuda, takže člověk zkoušel všechno, co šlo, aby z toho nezblbnul. Byl jsem nominován třeba na žonglování s toaletním papírem, které jsem si vyzkoušel. Zpočátku mi to i celkem šlo, ale jakmile jsem to chtěl začít natáčet a byl pod stresem, už se mi to tolik nedařilo. Díky různým výzvám se dalo zahnat nudu.