Jak snášíš nouzový stav, dlouhé období bez fotbalu?

Pro fotbalisty je to nepříjemné, nikdo z nás se s něčím podobným nikdy nesetkal. Takové je však nařízení vlády, které je potřeba respektovat. Snažím se k tomu přistupovat profesionálně. Těším se, až začneme trénovat společně. Pevně věřím, že pak se začne i hrát.

Trénuješ individuálně v Třinci nebo doma v Bruntále?

Pendloval jsem mezi Třincem a Bruntálem. Běhal jsem v Lesoparku, za barákem i na obrovské louce. Už jsme i trénovali ve dvojicích s míčem. Nahrávat si ve dvou, to sice není nic moc, ale je to pořád lepší než jen někde běhat. Aspoň jsme na hřišti a pracujeme s míčem. V tomhle je to příjemné zpestření a signál, že se všechno pomalu dostává do normálu. Snad už brzy začneme trénovat společně a pak také hrát.

Mužstvo udržovalo kontakt prostřednictvím komunikačních technologií. Těšíš se na osobní setkání se spoluhráči?

Byli jsme v kontaktu přes textovky, sociální sítě, ale to není ono. Už by to chtělo být znovu pohromadě a začít se fotbalu věnovat intenzivněji než jen někde individuálně běhat. Nebylo to příjemné.

Jak se cítíš po kondiční stránce?

Každý fotbalista ví, že ať dělá, co dělá, běžecký trénink nikdy nenahradí zápas. Utkání, jeho tempo a všechno kolem je o něčem jiném než trénink.

Fotbalisté během karantény plnili různé výzvy. Která tě nejvíce zaujala?

Všechny ty, které byly v těch domácích podmínkách s míčem. Dá se říct, že od prosince trénujeme individuálně. Leden, únor, v březnu jsme odehráli jedno utkání a pak jsme se zase vrátili k individuálním tréninkům. Takže znovu bez míče a jen běhání, byly to v podstatě čtyři měsíce přípravy. Něco takového jsem ještě nikdy nezažil. Na psychiku je to hodně náročné. Nejen pro mě, myslím, že můžu mluvit i za ostatní kluky.

Přerušena fotbalová sezona by se měla znovu rozjet počátkem června. Co na to říkáš?

Pevně věřím v to, že to vláda své rozhodnutí změní a začne se dříve. Doufám, že dojde i k navýšení počtu účastníků utkání z padesáti na sto, protože padesát osob, to je prostě málo.

Pokud se sezona znovu rozběhne, bude se hrát v rytmu středa – neděle – středa. Což bude pořádná fuška.

Tohle jsem zažil už mockrát. Ve čtvrtek jsme hráli někde pohár, přiletěli jsme domů, nad ránem jsme šli spát, následovala regenerace a za dva dny jsme hráli znovu. Já osobně mám mnohem raději, když se hraje, než když se jen trénuje. Vadit mi to nebude.