Urostlý středopolař Tomáš Wojnar dostal od trenérů šanci v pohárovém utkání na teplických Stínadlech. Na hřišti strávil 70. minut, pak své místo uvolnil Martinu Samiecovi. „Rozdíl mezi soutěžemi je hlavně v rychlosti a v nasazení. Myslím si, že jsem se s tím vypořádal docela dobře,“ uvedl.

Ve 26. minutě se Wojnar radoval z prozatím své nejdůležitější branky v kariéře, když Skláře připravil o vedení. „Dostal jsem míč pod sebe a pravačkou ho uklidil do brány. Myslím si, že mi to docela pomohlo. Předtím jsem měl ještě jednu šanci, ale nevyužil jsem ji,“ podotkl.

Za stavu 2:1 se třinečtí fotbalisté vehementně snažili o vyrovnání. Závěr utkání byl v jejich režii, k prodloužení neměli daleko. „Myslím si, že jsme byli Teplicím vyrovnaným soupeřem. Škoda, že jsme pak dostali druhou branku ve druhém poločase. Rozhodně se nemáme za co stydět,“ pokračoval Wojnar.

Proti Valašskému Meziříčí se blýskl hattrickem, jednu branku přidal proti Teplicím. Se čtyřmi zásahy je nejlepším střelcem Třince v MOL Cupu. „Je to příjemné. Góly jsem dával i v Havířově. Rád se tlačím do šestnáctky, mám takové štěstí, že si mě vždycky míč najde. Doufám, že to takhle bude pokračovat,“ dodal „Wojny.“

Ve druhé lize nastoupil za Třinec několikrát na závěrečné minuty, mnohem, více prostoru dostal v pohárových utkáních. Pravidelně nastupuje v divizním béčku, kde čeká na příležitost. „Z divize do druhé ligy je docela velký skok. Jsem rád, že můžu v Třinci trénovat. Beru to tak, jak to je. Musím jít postupně, pokorně a věřím, že jednou ta šance jednou určitě přijde,“ řekl.

Dříve pracoval ve stavební firmě od šesti do půl třetí, až pak šel na trénink. „Občas jsem šel na trénink unavený. Teď mám jiný režim, trénujeme většinou dopoledne, odpoledne míváme volno, člověk si může odpočinout,“ zakončil Wojnar.