Filipe, pojďme od začátku. Jak jste se ocitl v Třinci?

„V Příbrami mi vypršela smlouva. Bylo jasné, že tam skončím a tak jsem si hledal angažmá. Když jsem se dozvěděl, že trenér Habanec šel do Třince, kontaktoval jsem ho, nějak jsme se domluvili a nyní jsem tady. Je fajn, že víme, co od sebe očekávat.“

Kromě vás přišli do Třince ještě další čtyři hráči se slováckou minulostí. Hrál tento fakt nějakou roli ve vašem rozhodování?

„Člověku to pomůže, když zná hráče z předchozího působiště. Hrával jsem s nimi, znal jsem je z kabiny. Na druhou stranu musím říct, že tady je výborná parta, která táhne za jeden provaz. Tady by nebyl problém, i kdyby tu nebyl nikdo ze Slovácka.“

Do Třince jste přišel v průběhu letní přípravy. Jak toto období hodnotíte?

„Musím to zhodnotit jen pozitivně. Potrénovali jsme, nacvičili si některé herní věci a zdokonalili fyzickou kondici. Bylo fajn, že veškerá kondiční cvičení se odehrávala s balónem.“

Pozitivní je také vstup do sezóny. Trochu nečekaně jste zdolali loňského účastníka nejvyšší soutěže 3:2.

„Byl to pro nás těžký zápas. Poprvé jsme hráli spolu soutěžní utkání, proto jsme si řekli, že půjdeme odzadu a počkáme si na chyby soupeře. To se nám vyplatilo. Kdybychom to otevřeli, tak by nás Dukla potrestala, protože kombinačně je na tom dobře.“

Bylo těžké připravit se na Duklu, zvláště když to byl první zápas v sezóně?

„Věděli jsme, co budou hrát. Očekávali jsme, že budou předvádět to, co předváděli v lize, to znamená kombinační fotbal. Věděli jsme, kde by mohli mít nedostatky a ty se nám podařilo využít.“

Důležitým momentem byl vstup do zápasu. Ve 25. minutě jste vedli 2:0. Jak se vám to povedlo?

„David Machalík tam výborně vypíchnul balón po přihrávce do středu, přišel rychlý protiútok a gól. Gólman proti mně vyběhl a tak jedinou možností byla střela ke vzdálenější tyči, což se mi povedlo.“

U druhého gólu si autorství žádal Richard Vaněk. Hlasatel na stadionu jeho přání vyslyšel, rozhodčí už nikoliv a druhý gól připsal vám. Jak to tedy bylo?

„Vaňous vystřelil, v pokutovém území byla taková skrumáž, míč mě trefil do lýtka, možná se to ještě odrazilo od dukelského hráče a zapadlo to k tyči. Dobrá střela ze střední vzdálenosti, ale autorem jsem asi já.“

Vedli jste 2:0, jenže ve druhém poločase byla Dukla blízko obratu. Kde se to zlomilo?

„Pražané šli do druhého poločasu s tím, že mají na to, aby výsledek otočili na svou stranu. Snažili se hrát, vyšla jim tam jedna hezká kombinační akce a vyrovnali na 2:2. Pro nás to byl impuls, abychom se snažili udržet aspoň remízu, což by byl taky dobrý výsledek. Nějak nás to nakoplo, vytvořili jsme si příležitosti a po jedné standardní situaci jsme vstřelili třetí gól.“

Byla velká radost po závěrečném hvizdu? Loňského účastníka nejvyšší soutěže se často neporáží.

„Radost to byla veliká. Asi nikdo z fanoušků neočekával, že bychom tam mohli dokonce vyhrát. Bylo to super. Je to dobrý start do sezóny, ale musíme na něj navázat v dalších zápasech.“

V Praze jste vstřelil dva góly, další jste nastřílel v přípravě. Je možné o vás říct, že jste střelec?

„Takhle bych se úplně nepojmenovával. V Příbrami jsem měl asi dvacet šancí a nedal jsem žádný gól. Jsem rád, že mi to tam začalo padat.“

Po Praze vás čeká další daleká cesta, konkrétně na sever Čech do Varnsdorfu. Co byste řekl o dalším soupeři?

„Abych pravdu přiznal, ještě jsme se na Varnsdorf nechystali, ale přišli tam mladí kluci z Liberce. Bude to těžký zápas. Pokud chceme vyhrát, tak musíme vstřelit více gólů než soupeř.“

Děkuji za rozhovor.