Pane trenére, co vás přivedlo do Třince? V minulosti jste dokonce oblékal třinecký dres.

„Přivedl mě Karel Kula. Známe se velmi dlouho. Trénoval jsem s ním v Baníku Ostrava a hráli jsme spolu v Rakousku. Dalším faktem byla známost prostředí. Vím, že jsou zde dobré sportovní podmínky. Od mého hráčského působení se to tady hodně změnilo, zlepšily se podmínky pro trénování i výchovu hráčů.“

Jak vzpomínáte na časy, kdy jste nosil na sobě třinecký dres?

„Vzpomínám na to dobře. Znovu mi šéfoval Karel Kula, byl tady sportovním ředitelem. Byl to první ročník po sestupu do třetí ligy. Na podzim jsme skončili třetí nebo čtvrtí, trochu jsme koketovali s postupem. Hrálo se mi velmi dobře.“

Jak jste se sžil s třineckými staršími dorostenci?

„Měl jsem pár informací o týmu, ale musel jsem si své poznatky oživit, poznat kluky jak na hřišti, tak mimo něj. Důležité bylo poznat nejen sportovní výkon, ale i charakterové vlastnosti. Sledoval jsem je, věděl jsem, jak si v tabulce stojí. Na podzim získali pouze dvanáct bodů a inkasovali strašně moc branek. První měsíc jsem si je mapoval na hřišti, abych věděl, čeho jsou schopní a podle toho jsme přizpůsobili naší hru.“

Bylo těžké připravit tým do jarní části?

„Určitě. Jelikož mám zkušenosti s mládeží, trénoval jsem hráče od patnáctky až do mužů, tak vím, jaké základní znalosti by v daných kategoriích měli hráči zvládat. V devatenáctce by toho měli umět hodně po taktické, technické i mentální stránce. Po měsíci jsem zjistil, že v některých směrech mají rezervy a na jejich eliminaci jsme se zaměřili.“

Jaké bylo jaro pohledem třinecké devatenáctky?

„Myslím si, že bylo vydařené. Museli jsme si přiznat, že kluci měli nízké sebevědomí. S každým soupeřem jsme ho budovali. Začali jsme už v přípravných zápasech. Příkladem budiž zápas s Vítkovicemi, kde jsme prohrávali 0:3, ale nakonec jsme remizovali 5:5. Klukům jsem vštěpoval do hlavy, že se dá hrát s každým soupeřem a s každým se dá i vyhrát. Jaro jsme zachránili, navíc nás v jarní části nikdo herně nepřehrál, spíš my jsme některé soupeře přehráli.“

Mládežnické kategorie nejsou tak o výsledcích jako o přípravě hráčů do vyšší kategorie. Kdo má nejlepší vyhlídky na posun do druholigového týmu?

„V mládeži se nám jedná o výchovu. Kluci musí mít nějaký talent a ten my trenéři musíme rozvíjet. Třinec si chce vychovávat své hráče. V této soutěži s námi hrával Lukáš Cienciala. Má velké předpoklady na to, aby z něj vyrostl minimálně ligový fotbalista. Měl by dostávat více příležitostí ve druhé lize. Čím dřív a čím více bude hrát, tím rychleji se bude zlepšovat. Uspokojili mě také Petr Niemczyk s Danielem Ježem, nebo Filip Szotkowski. To jsou hráči, kteří mě jako první napadli, ale je jich tam více s potenciálem na to hrát druhou, třetí ligu nebo divizi.“

Jak vypadá vaše budoucnost v Třinci a budoucnost devatenáctky pro příští sezónu?

„Já zůstávám u devatenáctky. Teď mi přijde nový ročník, hráči od Petra Sostřonka. Vídávám je hrát a musím říct, že nás čeká dlouhá cesta.“

Oproti loňskému roku nastane jedna změna. Místo juniorského týmu bude B-mužstvo, které bude hrát v divizi. Jaký vliv to bude mít na devatenáctku?

„Já myslím, že to nebude mít žádný vliv. Béčko bude mít svůj kádr. Počítám s tím, že druholigoví hráči, kteří nebudou dostávat tolik příležitostí, budou hrát čtvrtou nejvyšší soutěž. Nepředpokládám, že hráči devatenáctky budou hrát divizi.“

Děkuji za rozhovor.