Richarde, v loňské sezóně jste nastoupil do všech zápasů, letos jste absentoval ve dvou zápasech, přesto jste byl nejvytíženějším hráčem. Jak jste viděl uplynulý ročník?

„Sezónu bych rozdělil na čtyři období. První bylo katastrofální, v úvodních sedmi zápasech jsme získali pouze bod, navíc jsme se prezentovali špatnou hrou. Trochu jsme to napravili ve zbylých devíti zápasech, na podzim uhráli dvacet bodů a tím si vytvořili dobrou pozici pro jarní část. Bohužel o tu jsme kvůli nepovedeným šesti zápasům přišli. Museli jsme začít znova, pod tlakem, ale nakonec jsme to zvládli jak výsledkově, tak herně. Předváděná hra v závěru sezóny musela diváky bavit.“

Už potřetí v řadě vám nevyšel vstup do soutěže? Kde hledat příčiny nepovedených startů, ať už na podzim, či na jaře?

„Pokud můžu mluvit za sebe, tak na jaře nebylo načasování formy úplně ideální. Nejlépe jsme se cítili v polovině února, ať už to bylo v Turecku, nebo letos v domácím prostředí. V přípravných zápasech jsme předváděli dobré výkony, byli jsme energičtí, což nám pak scházelo v ostrých zápasech.“

Další zpackaný začátek už neustál trenér Jiří Neček a po dvou letech skončil na trenérské lavičce. Jak tato změna ovlivnila tým?

„Byl to nový impuls. Někteří hráči byli úplně obrození, spadla z nich psychická deka. Nejvíce to šlo poznat na Reném Dedičovi, který střílel góly v šesti zápasech za sebou. Výkonnostně vyrostl také Martin Janošík. Ten předváděl nejlepší výkony od doby, co je v Třinci. Není to o tom, že přijde nový trenér a najednou se naučíte hrát fotbal. Spadla z nás psychická zátěž. Pomohlo nám, že jsme zvládli důležité zápasy, jako například v Chrudimi.“

Pomohla i vám?

„Asi ano. Nechci říct, že by na mě byla nějaká deka, nepociťoval jsem, že bych byl pod psychickým tlakem, ale atmosféra v týmu, která byla napjatá, dolehla i na mě. Na druhou stranu, abychom se zachránili, museli jsme zápasy zvládnout a vyhrát, bez ohledu na změnu trenéra.“

Je možné říci, že zápas jara jste odehráli v Chrudimi?

„Určitě. První klíčový zápas byl doma s Varnsdorfem, který jsme museli za každou cenu vyhrát, což se nám povedlo. Rozhodující byl zápas v Chrudimi a chyba gólmana. Oni vedli 1:0, pak Luis obral brankáře o balón a otočili jsme zápas. Bohužel často se nám stávalo, že jsme kazili finální fázi a soupeře pouštěli do brejku.“

Desáté místo je úspěch nebo neúspěch?

„Je to trochu zklamání, ale musíme zůstat nohama na zemi. Kdo by před šesti koly řekl, že budeme tři kola před koncem zachráněni a prát se o osmé místo? Je škoda, že jsme poslední dva zápasy nezvládli a neuhájili deváté místo. Osmé už jsme neměli ve vlastních rukou. Na druhou stranu mysleme pozitivně. V horizontu několika let je desáté místo jedno z těch lepších umístění. Věřím, že příští rok to bude ještě lepší.“

Uvidíme vás příští rok v třineckém dresu?

„Já jsem podepsal novou smlouvu, takže pokud se mnou bude trenér počítat, tak bych tady rád zůstal. Ale teď si chci užít volna a nemyslet na fotbal.“

Děkuji za rozhovor.