Davide, na závěr svého třineckého hostování jste se prosadil střelecky.

„Za gól jsem určitě rád. Je to můj první druholigový a asi mě bude něco stát.“

Jak se vám hrálo proti Českým Budějovicím? Prokázal vítěz soutěže své kvality?

„Hrál jsem vzadu s Ondrou Kušnírem, takže se mi hrálo výborně. Byl to boj, nebylo to optimální, ale všichni jsme nechali na hřišti všechno. Proti kvalitnímu soupeři se nám podařilo zdramatizovat utkání, bohužel jsme nebodovali.“

Co rozhodlo o konečném výsledku 2:3?

„Dá se říct, že všechny góly jsme si dali sami, ale třetí byl zlomový. Při prvním gólu jsme dlouho drželi míč, mohli jsme celou akci zjednodušit. U druhého jsme si nepohlídali dlouhý míč za obranu a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Při třetím měl soupeř štěstí, prostřelil snad tři naše hráče.“

Prohrávali jste 0:3. Co se dá ještě dělat za takového stavu?

„Bylo to psychicky těžké, nikdo nechce prohrávat 0:3, navíc v posledním zápase. Nás to možná vzchopilo a ještě jsme dokázali vstřelit dva góly. Troufnu si říct, že jsme byli blízko vyrovnání.“

Co chybělo ke kýženému vyrovnání?

„Možná štěstí v zakončení. V prvním poločase jsme si vytvořili několik šancí, měli jsme na to i vyhrát.“

Jaká byla jarní část sezóny z vašeho pohledu?

„Myslel jsem, že dostanu více šancí, bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Jsem rád, že jsem nastoupil aspoň do posledního zápasu a ukázal, co ve mně je.“

Co vaše budoucnost ve spojení s třineckým klubem? Dokážete si ji představit?

„Přestože jsem nedostal tolik příležitostí, tak to nechávám otevřené. Je tady super parta, zázemí se mi také líbí, takže pokud bude zájem ze strany trenérů, určitě tuto možnost nevylučuji.“

Děkuji za rozhovor.