Michale, po delší době jste se objevil v bráně. Jaké bylo vaše první jarní utkání?

„Myslím si, že s předvedenou hrou, která se zlepšila, můžeme být spokojeni. Všichni jsme chtěli vyhrát, šli jsme do toho naplno, bohužel jsme nedokázali vstřelit kýžený druhý gól. Myslím si, že jsme odvedli dobrou práci. Divákům jsme nabídli krásné kombinace.“

Na druhou stranu hosté byli nebezpečnější.

„Bylo vidět, že hráli na brejky. V sestavě měli rychlé hráče, většinu akcí rozehrávali rychle nahoru. Možná měli více gólových šancí, ale my jsme měli mnohem víc ze hry. Druhý poločas jsme měli naprostou převahu. Soupeře jsme téměř nepustili do pokutového území. Měli tam dva rohy a střelu do tyče.“

Čím to, že jste nezachytili začátek druhého poločasu? Oni tam měli hned v úvodu dvě šance.

„Těžko říct. Oni to hráli všechno nahoru, moc nekombinovali. My jsme byli silnější na balónu a vytvořili si rychlé brejky.“

V prvním poločase jste vstřelili vedoucí gól, bohužel jste nadějný náskok neudrželi. Dalo se nějak zabránit vyrovnávacímu gólu?

„Vždy se dá všemu zabránit, jen hráč musí dobře stát a předejít chybám. Někdy je to těžké, soupeř to dobře kopne, stojí tam kde má a trochu má toho štěstíčka. Já jsem zůstal stát, najednou se to odrazilo přímo pod nohy soupeře a on to dal do brány.“

Štěstíčko jste měl naopak ve chvíli, kdy soupeř orazítkoval tyč.

„Tam to byla střela z dálky. Odražená střela po rohovém kopu. V první chvíli jsem to moc neviděl, pak to přede mnou vyplulo, já skočil a míč trefil tyč. Naštěstí se to odrazilo dobrým směrem a ne třeba do zad nebo do brány.“

Máte na svém kontě první jarní bod, jste spokojeni nebo zklamáni?

„Určitě jsme spokojeni, přestože jsme chtěli vyhrát. Bylo to vidět na hřišti. Bohužel i zklamání, že se nám nepovedlo dotáhnout zápas do vítězného konce, ale lepší bod než nic.“

Poprvé jste bodovali, takže úspěšná sestava se nemění. Myslíte, že zůstanete v bráně?

„To se uvidí. Od toho je trenér, aby rozhodl, kdo půjde na hřiště.“

Utkání bylo věnováno otcům. Kdo vás dostal k fotbalu?

„Asi jako každý rodič, i ti mí mě podporovali v tom, co mě bavilo, takže podporu jsem měl od nich. Jsem rád, že mě pořád podporují a jezdí na zápasy. K fotbalu mě přivedli kluci na sídlišti, kde to všichni hráli. Zkoušel jsem více sportů, ale u fotbalu jsem zůstal.“

Vaše dcera je na zápase ve fotbalovém dresu. Bude z ní v budoucnu fotbalistka?

„Chodí v něm a nechce ho sundat ani doma. Kdyby mohla, tak by v něm i spala. Holky by mohly dělat jiné sporty, ale když jí to bude bavit a inspiruje se v rodině, tak třeba u fotbalu zůstane. Doma s ní však fotbal nehraju, pouze si házíme s balónkem.“

Děkuji za rozhovor.