Richarde, vrátil jste se na svůj bývalý domovský stadion, co vám blesklo hlavou?

„Vzpomněl jsem si na ten rok tady. Po podzimu tady byla situace o dost vážnější, než zažíváme nyní, prohráli jsme snad jedenáctkrát v řadě. Ale díky týmovému duchu jsme to zvládli. Bleskla mi také vzpomínka na loňský zápas, kdy jsme po velmi dobrém výkonu zvítězili 3:2. Věřil jsem, že to dnes zlomíme, ale opak je pravdou.“

Jak byste zhodnotil duel proti Vítkovicím?

„Utkání se těžce hodnotí. Do zápasu jsme dobře vstoupili, vedli 1:0, ale místo toho, aby nás to nakoplo, tak jsme dostali gól ze standardky. Pak to borec z pětadvaceti metrů trefil do šibenice a už jsme byli psychicky dole. Nevybavuji si, že bychom si od té doby vypracovali nějakou šanci.“

Co jste si říkali o přestávce v kabině?

„Povzbuzovali jsme se, věřili jsme, že to zvládneme otočit a rychle dáme na 2:2. Bohužel jsme v úvodu druhého poločasu dostali třetí gól a to se nám stalo osudným.“

Jak citelným oslabením byl odchod Martina Samiece už ve 14. minutě?

„Hru to moc nezměnilo. Zůstali jsme ve stejném rozestavení. Přišel Bedecs, ale nebyl to úplně jeho post. Momentálně je však jedno, jestli hraje ten nebo ten. Důležité jsou výsledky a body a ty bohužel nemáme.“

Co je třeba udělat v reprezentační přestávce, aby přišlo první vítězství?

„Musíme se dát do pohody, sednout si a dát hlavy nahoru. Situace začíná být celkem vážná. Je třeba si vyčistit hlavu, soustředit se na domácí zápas se Sokolovem a začít sbírat body.“

Mezitím vás ještě čeká pohárové utkání v Petřkovicích. Může to být ten duel, který vás nakopne?

„Já si myslím, že nás může nakopnout pouze vítězství ve druhé lize. Pohár je pohár, ale druhá liga je prvořadá. Pohár nám může dodat sebevědomí, ale na prvním místě je druhá liga a tam musíme začít vyhrávat.“

Děkuji za rozhovor.