„Je to asi překvapení pro celou ligu. Já s mužstvem pracuji a každý den vidím, jak všichni dřou. Jsme spokojeni, protože výkony našich hráčů šly nahoru. Přejeme si, abychom takto vychovávali co nejvíce hráčů a nemuseli příliš nakupovat,“ pověděl trenér Jiří Neček.

Vedení slezského celku v létě vhodně doplnilo kádr. „Vzali jsme sem pár hráčů a ti zapadli. Zásadním krokem bylo to, že se nám podařilo udržet trenéra Jiřího Nečka a mohl pokračovat v práci, kterou tady začal minulou sezónu. Jirka je podle mě nejlepším trenérem ve druhé lize. Měl jsem s ním možnost pracovat, má výsledky, mužstvo ví, co má hrát, má disciplínu a každý hráč ví, co má dělat na hřišti. Dříve tomu tak nebylo, ale každý trenér má svůj styl. Základem úspěchu je dobrá parta, týmový duch, nadšení všech, aby táhli za jeden provaz, a to se nám daří,“ pochválil svého trenéra generální manažer Karel Kula.

To potvrzují i slova Jiřího Nečka. Není to jen o partě v kabině. „Celkově je tady dobrá parta. V realizačním týmu mám Benjamina Vomáčku, Tomáše Jakuse, Svatopluka Schäfera. Sedli jsme si lidsky i profesně, všichni dřeme na sto dvacet procent a těší nás to.“

Úspěch není jen o pohodě v kabině, ale i o lidech, které běžný fanoušek jen tak nevidí. „Je to také o partnerech, sponzorech, vedení, no prostě o všech. Vše si tady postupem času sedlo odspodu až nahoru. Připomíná mi to Plzeň, kde to vedení s Pavlem Vrbou postupně skládalo a po dvou letech přišly výsledky. Atmosféra v našem klubu funguje podobně, je to o osobních vztazích. Poděkování zaslouží všichni od paní uklízečky až po představenstvo a dozorčí radu. Všichni na tom mají stejný podíl, každý v klubu žije fotbalem,“ poděkoval Kula všem veřejně před skupinou novinářů.

Po utkání v Příbrami odstartuje zimní přestávka. Dá se očekávat, že o naše hráče bude zájem v jiných klubech. „Zatím neregistruji žádné nabídky. Všichni čekají, až skončí první a druhá liga. Pak je na jednání celý prosinec. U nás není důvod k panice. Víme, že nám hráči neodejdou, protože všichni mají smlouvu minimálně do 30. června. Chceme kádr doplnit, protože tam jsou ještě rezervy. Důležitým faktorem je také minimální počet zraněných hráčů. V předešlých letech tomu tak nebylo. Celý podzim jsme odehráli téměř v jedné sestavě. Pro kluky z lavičky je to možná kruté, ale já jim říkám, že když dostanou šanci na hřišti, musí udělat vše pro to, aby se tam udrželi. Není to pro ně jednoduché dostat se do základní sestavy, když se tak daří, proto jsem rád, že máme juniorku, kde mají ostatní hráči A-mužstva možnost zápasového vytížení,“ prozradil generální manažer.

Kde třineckou družinu nejvíc tlačí bota? „V podstatě máme tři stopery, a když se jeden zraní, musíme přejít na jiný systém. Otázkou je, jak to bude s Kateřiňákem a Masařem, které si už v zimě mohou Mladá Boleslav a Zlín stáhnout do přípravy. Hodil by se nám tady ještě jeden kvalitní útočník i záložník, ačkoliv už teď má kádr svou kvalitu,“ popsal Kula typy hráčů, které nejspíš bude v zimní přestávce hledat.

Jak již bylo zmíněno, třineckým hráčům se na podzim vyhnula zranění. Svůj díl na tom má i reprezentační trenér thajského boxu Martin Vaňka. „Thaibox klukům pomáhá, naučili se přijmout ránu a v soubojích neuhnou. Většinu osobních soubojů vyhráváme. Jsou na hřišti v dobrém postavení a lépe se vyhnou zraněním,“ shodli se bývalí kolegové z lavičky. Třinečtí využívají speciální monitorovací systém mySASY, který monitoruje, jak tělo reaguje na zatížení a jak regeneruje. „Vyhodnotíme si to po podzimní části. Hráči také vidí, že naše péče o ně je stejně důležitá. Staráme se také o jejich zdraví,“ říká Kula.

Celek z česko-polského pomezí je kousek od pokoření mety dvaatřiceti bodů, které většinou stačí k záchraně v soutěži. „Po jejich zisku si kluci psychicky odpočinou a v dalších zápasech si více dovolí. To je výhoda ve druhé lize, která je více kondiční a silová soutěž. Některé zápasy to může rozhodnout,“ poznamenal z vlastních zkušeností Jiří Neček, lodivod slezského celku.

Slezský tým si v letošním ročníku výsledkové cíle nestanovil. Zástupci klubu to nebudou po povedené podzimní části přehodnocovat. „Naším cílem bylo zkvalitnit hru a přitáhnout diváky na tribunu. To se nám postupně daří. Náš fotbal má hlavu a patu, je dynamický a divákům se začal líbit. V průměru se návštěvnost zvýšila. Hráči pochopili, že nemá smysl se bavit, co bude dopředu, vždycky nás čeká pouze to nejbližší utkání, které chceme vyhrát. S takovým myšlením půjdeme i do jarní části. Sezóna je ještě dlouhá a my si s pokorou vážíme našeho postavení. V jarní části na nás budou soupeři lépe připraveni. Budou nás brát jako kandidáta na postup a ve většině utkání budeme v roli favorita. Bude záležet, jak se s tím jednotliví hráči vyrovnají. Je to něco jiného, než hrát v dolních patrech tabulky,“ míní generální manažer.

Třinecký tým je na postupové příčce do nejvyšší soutěže, ovšem stadion Rudolfa Labaje nesplňuje podmínky pro první ligu, stejně tak tomu je v případě Městského stadionu na Lesní. „Víme, že naše stadiony nesplňují parametry FAČR pro nejvyššší soutěž. Bohužel k dnešnímu dni není vypsán žádný dotační program na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, který by nám umožnil celkovou rekonstrukci stadionu. Uvidíme, jak to bude dál. Budeme jednat s vedením města o možnostech podpory. Potřebovali bychom zrekonstruovat trávník i na atletickém stadionu. Chybí nám tréninkové plochy a chtěli bychom je vytvořit na Borku. Naše mládež se rozrůstá. Práce s dětmi se tady zkvalitnila. Starostí je více a jsme si vědomi, že nelze vše opravit najednou. Kdybychom skončili na postupové příčce, nemohli bychom s jistotou odehrát sezónu v Třinci. Museli bychom hledat jiný stadion. Nejblíž je Karviná nebo Ostrava, ale v Ostravě už hrají dva kluby. Takhle už to bylo ve Znojmě, které hrálo v Brně. Až ta situace nastane, tak to velice důkladně vyhodnotíme. Věřte mi, že by bylo senzační mít v Třinci po tolika letech 1. ligu. Byl bych asi nejšťastnější člověk na zemi. Ale na druhou stranu, pokud bychom se pustili do něčeho, na co nemáme, mohli bychom dopadnout špatně a další léta strádat,“ upozorňuje generální manažer na možná nebezpečí a dodává: „Prozatím jsme jen v polovině cesty.“

Po podzimním úspěchu čeká na hráče náročnější dril v zimní přípravě. „Hráči už ví, že dostanou více zabrat. Větší dávky obdrží už na rozběhání, protože chceme posunout jejich zónu ještě o stupínek výš. Kluci to zvládnou, jsou dobrá parta,“ věří Neček. „Jde na nich vidět, že se chtějí posunout. Je radost se na ně dívat, jak poctivě pracují,“ doplnil Kula.

Třinecký trenér po zkušenostech z Gliwic ví, že jeho hráči ještě mají co dohánět. „Tam se dřelo od první minuty až do posledního hvizdu. Hrálo se tvrdě, důrazně a rozhodčí byli nekompromisní. Daří se nám to dostat do hlav hráčů. Bylo vidět, že kluci chtěli až do poslední minuty proti Budějovicím vyhrát.“

Rozhodčí, kdysi téma na dlouhé vyprávění, dnes jde na „mužích v černém“ vidět pokrok. „V Polsku jsou rozhodčí výborní. Tady se to spravilo. Za celou půl sezónu nás rozhodčí až na jedno utkání nepoškodili ani nám nepomohli. Pískali férově,“ pochválil sudí třinecký kouč.

Podobně to vnímá i generální manažer, který měl dříve jako člen komise rozhodčích Moravskoslezského kraje sudí na starosti. „I když občas udělají chyby, nejde v nich cítit úmysl. Dnes rozhodčí podali perfektní výkon. Bylo to na těžkém terénu, přizpůsobili se zápasu a přispěli k tomu, že zápas měl kvalitu a líbil se divákům. V letošní sezóně odvádí velice slušné výkony. Běžný divák si nedovede představit, jak těžké to mají. Rozhodčí to ze svého pohledu vidí jinak než všichni ostatní. Z tribuny na to je jiný pohled, máte to jak na talíři a někdy si to divák může prohlédnout i ze záznamu. Zažil jsem, když celý stadion včetně mě viděl penaltu a nakonec se ukázalo, že rozhodčí měl pravdu, když nechal pokračovat ve hře. Proto je třeba rozhodčí taky pochválit a popřát jim, aby v kvalitních výkonech pokračovali i nadále,“ přeje si Karel Kula.

Totéž přejeme i našim fotbalistům, ať svými výkony i nadále baví třinecké fanoušky, pro které se třeba na jaře stane tribuna stadionu Rudolfa Labaje malou.