Mikku, blíží se konec podzimní části. Jaký byl fotbalový podzim z Vašeho pohledu?

„Myslím si, že dosud byl opravdu dobrý. Naplnili jsme svá očekávání a hráli jsme spolu výborně jako jeden tým.“

Čím si vysvětlujete ten vzestup oproti loňskému ročníku?

„Teď už víme, jak spolu hrát dohromady jako jeden tým. Víme, v čem je každý z týmu silný a co od sebe můžeme vzájemně očekávat. Myslím si, že jsme také měli velké štěstí v tom, že se nám vyhnula větší zranění. To jsou asi hlavní důvody našeho úspěchu.“

Kromě dobrých výkonů Vás osobně sužovaly i nějaké zdravotní problémy. Už je všechno v pořádku?

„Ano, měl jsem úraz v pohárovém utkání se Slavií. Pak jsem měl problémy s kolenem, ale poté, co jsem si v jednom zápase odpočinul, to bylo v pořádku. V zápase proti Táborsku jsme se s protihráčem srazili hlavami , takže po patnácti minutách jsem se nechal vystřídat a opět pomohl odpočinek. Teď jsem zdravý a doufám, že to tak i vydrží.“

Jak vzpomínáte na střet s obráncem Táborska Michalem Hellem?

„Bylo to po rohu. Šel jsem si pro balon, který jsem hlavičkou trefil, ale po balonu jsem trefil ještě hlavu soupeře. Spadl jsem na zem a vůbec jsem nerozuměl tomu, co se vlastně stalo. Pak jsem si to uvědomil a zkusil jsem ještě dalších deset minut hrát, ale necítil jsem se dobře a nemohl jsem se na 100 % soustředit na hru, takže bylo lepší vystřídat.“

Zaměřme se na poslední zápas ve Vlašimi, kde jste vstřelil dva góly. Můžete zápas zhodnotit a přiblížit, jak padly obě Vaše branky?

„Zápasy proti Vlašimi jsou vždycky těžké. Hrají technicky a dokáží soupeře zatlačit. Dali brzký gól ze standardní situace. Pak jsem dal svůj první gól po přímém kopu od Šumbery. Šel jsem do něj hlavou a míč se odrazil od země za brankáře. Druhý gól byl také z přímého kopu znovu od Šumbery, brankář chytl míč, ale nějakým způsobem ho pustil, já jsem u něj byl první, trefil ho nohou a skončil v síti. Byl to velmi těžký zápas, v němž jsme znovu ukázali dobrou týmovou práci a týmového ducha, takže jsme byli schopni zápas otočit a zvítězit v něm.“

Co jste si říkal ve druhém poločase, poté co Vlašim srovnala a začala trochu tlačit?

„Museli jsme o přestávce vystřídat zraněného Vaňka, možná to pro nás bylo ze začátku trochu těžké, protože jsme nebyli tolik kompaktní a soupeř nás začal hodně tlačit a druhý poločas zahájil opravdu dobře. Dostali jsme gól na 2:2, ale nepropadli jsme panice, věřili jsme si, pokračovali jsme v naší hře a vytvořili si nějaké akce. Po jedné z nich se nám podařilo skórovat a zvítězit.“

Máte před sebou týden tvrdé práce. Jak se budete během té doby připravovat?

„Je reprezentační přestávka, takže máme prostor zapracovat na našich slabinách a připravit se fyzicky a psychicky na nadcházející dvě utkání, která jsou pro nás opravdu velice důležitá, abychom mohli zakončit polovinu sezóny s pozitivním dojmem.“

Čeká Vás nějaký zajímavý program v přípravě?

„Během tohoto prvního týdne máme v plánu thajský box s Martinem Vaňkou, který už jsme dělali dříve. Pak máme v plánu fitness trénink zaměřený na posílení středu těla s trenérkou Zuzkou Kluzovou. Moc se na to těším, bude to něco nového. První týden bude víc zaměřený na fyzickou přípravu a druhý týden už bude probíhat v klasickém rytmu.“

Příští týden vás čeká šlágr podzimu. Co byste o tom duelu řekl?

„České Budějovice hrají velice dobře jako tým, stejně jako my. Myslím si, že mají velmi dobrou organizaci hry a hrají skvěle v obraně. Mají nejlepší obranu v celé lize. Řekl bych, že to bude podobný zápas jako proti Pardubicím, kdy se oba týmy budou snažit udržet nulu a rozhodnout může jeden gól. Vždycky to proti nim bylo těžké. Kromě výborné defenzívy mají útočníky, kteří dokáží jít do rychlého protiútoku. Myslím, že to pro nás bude těžký zápas, ale budeme na něj připraveni.“

Jak se na zápas proti Budějovicím těšíte?

„Bude to zápas jako každý jiný. Musíme se dobře připravit fyzicky, psychicky i takticky. Musíme hrát svou hru, to je teď nejvíce důležité.“

Čeká Vás bitva prvního z druhým, přijede se na Vás někdo podívat? Přijede Vás podpořit někdo z rodiny či kamarádů?

„Moje přítelkyně chodí pravidelně na domácí zápasy, takže ta tu určitě bude. Na jedno utkání tu byl také můj bratr. Myslím, že to byl druhý nebo třetí zápas v létě. Vždycky je to pěkné, když mě přijde podpořit někdo z rodiny či přátel. Takovou podporu si užívám.“

A co estonský reprezentační trenér? Nepřijede se na Vás podívat? V minulosti se z druhé české ligy do estonské reprezentace podíval Sander Puri.

„Nemluvil jsem s ním, takže o tom nevím (smích). Nemám žádný kontakt s reprezentací a nepřemýšlejí o mně, takže pro mě je nejdůležitější příprava tady v Třinci.“

Jak jste se zabydlel v Třinci, respektive v Českém Těšíně, kde nyní bydlíte?

„Myslím si, že jsme se tu adaptovali dobře, bez problémů. Užíváme si to tady, je tu dobré počasí, dobré jídlo. Nemáme si na co stěžovat, jsme tu spokojení.“

Co Vaše čeština? Cítíte nějaký posun?

„Určitě cítím pokrok. Některé dny to jde lépe, jiné hůř, ale rozumím docela dobře, ale pořád je pro mě těžké s někým mluvit česky. Snažím se občas s někým mluvit, ale vypadávají mi slova, takže pak musím přepínat do angličtiny, abychom si rozuměli. Přesto to zkouším. Se sousedy si celkem rozumím, zkouším mluvit česky v restauraci a v obchodech, ale to nejsou žádná vážnější témata.“

Jak trávíte volné chvíle?

„Když je sezóna, tak po zápase a trénincích dávám hodně prostoru regeneraci a odpočinku. Obzvlášť teď na konci podzimu je to potřeba, protože hřiště mají těžký terén, což nám bere hodně fyzických sil. Vždy je potřeba rychle zregenerovat do dalšího zápasu. Rád čtu knížky, dívám se na filmy nebo dělám domácí práce, trochu poklidím a samozřejmě pomáhám přítelkyni.“

Pomalu se blíží zimní přestávka. Co během ní plánujete?

„Pojedeme s přítelkyní domů do Estonska, strávíme tam čas s rodinou, protože už jsem je rok neviděl. Znovu je rádi uvidíme.“

Děkuji za rozhovor.