Jiří, jak jste viděl celé utkání proti Pardubicím?

„Bylo to hodně náročné utkání, podobné tomu se Znojmem. Prvních dvacet minut jsme se soupeřem měli velký problém, protože Pardubice dobře běhaly a napadaly. My jsme se trápili s odraženými míči uprostřed hřiště. Pak jsme se dostali do fází, kdy Pardubice měly gólové situace, následně jsme gól mohli dát my, ale nic z toho nebylo. Bylo to vyrovnané utkání a gól byl z kategorie šťastných.“

Byla ta střela cílená?

„Ano, střílel jsem na zadní tyč. Gólmana znám, věděl jsem, že půjde na přední tyč a balón propadl na zadní.“

Ještě před gólem jste pro tým vypracoval zajímavou standardní situaci, kdy jste se chystal vypálit z hranice vápna, bohužel Vás pardubický hráč podkopl.

„Byl to faul. Chtěl jsem střílet, ale soupeř mě poslal k zemi. Věřil jsem, že Iži dá gól, tak jsem mu to nechal.“

Takže příště už Matejovi míč nepůjčíte?

„To ne. Myslím si, že Iži je zkušenější a má větší slovo než já.“

Po vítězství jste se ocitli na prvním místě, jaký to byl pocit?

„Byl to velmi příjemný pocit, ale nesmíme se tím nechat uchlácholit, protože první poločas nebyl úplně ideální.“

V dalším utkání vás čeká Viktoria Žižkov a znovu doma.

„Bude to těžké utkání. Pražský tým je nepříjemný, ale bude to jako každé kolo. Musíme bojovat a jít si za vítězstvím.“

Cítíte výhodu v domácím prostředí? Doma jste na podzim ještě neprohráli.

„Asi to je diváky, kteří nás ženou dopředu. Nyní jich chodí více a podporují nás. Nesmírně si toho vážíme a děkujeme jim za podporu.“

Děkuji za rozhovor.