Stando, pořád se dá hovořit o tom, že jste nováčkem v třineckém dresu. Jak jste se v týmu a v Třinci aklimatizoval?

„Ze začátku mi hodně pomohlo to, že jsem dost kluků znal už z dřívějška. Znal jsem Jirku Janoščína, Avďu (Avdiče pozn. red.) z Brna, Šimona Šumberu. Kluci mě přijali v pohodě, takže kabina super. Tam nemám žádný problém, což mi v aklimatizaci také pomohlo. Jinak bydlím na stadionu, takže většinou trávím čas tam. S kluky občas zajedeme do kina. Třinec jsem ale ještě moc neprošel.“

Nastoupil jste od začátku jara do všech utkání, jak byste je zhodnotil?

„Na Žižkově jsem odehrál poločas, ale nehrálo se mi tam moc dobře. Dostával jsem takové balony, které neumím uhrát, nebo to na mě bylo takové těžké. Moc se mi to tam nepovedlo, nedostal jsem se do své hry. S Táborskem jsem nastoupil také na chvilku a mohl jsem dát gól. Šimon Šumbera mi to nahrál před prázdnou bránu, ale nevyšel mi krok a netrefil jsem to, byla to škoda. Teď si myslím, že v sobotu, jak jsem nastoupil, se mi hrálo hodně dobře. Hrál se fotbal, co mi vyhovuje. Mohl jsem to rozhodnout, ale bohužel jsem gól nedal a nepomohl jsem.“

Ve všech třech zápasech jste byl rozhodně vidět. Co říkáte na ty neproměněné tutovky ať už na Žižkově, s Táborskem nebo teď naposledy ve Vítkovicích?

„Nejhorší je, že tuhle smůlu si táhnu už z Brna. V juniorce góly dávám, ale mezi chlapy jsem už dlouho žádný nedal. Teď se to táhne, začínám nad tím přemýšlet, aniž bych chtěl. Přesto to pořád nosím v hlavě. Já nevím, asi už bych měl jen zavřít oči, propálit to a neřešit to fotbalově. Mrzí mě to, ve Vítkovicích jsme měli vyhrát. Měli jsme více šancí, i když soupeř tam také nějaké šance měl. Přehrávali jsme je a ztratili u nich zbytečně body. Mrzí mě to, mohl jsem to rozhodnout.“

Vraťme se k derby s Vítkovicemi. Jak jste vnímal atmosféru svého prvního moravskoslezského derby?

„Asi jsem to zrovna v tomhle zápase tolik nevnímal. Není to třeba jako když Opava hraje s Baníkem, kam dojede hodně fanoušků. Ani jsme si o tom nic moc neříkali, chtěli jsme tam jet bodovat, to se nám podařilo, ale po průběhu zápasu jsme měli přivézt tři body.“

Co vás teď čeká během reprezentační přestávky?

„Teď už víme, co na nás zhruba čekalo. Už jsme ráno něco odběhali, to mě málem švihlo (smích). Odpoledne máme další běhání. Pak už to bude volnější, si myslím. Nevím tedy, co si na nás trenér nachystá v dalších dnech do konce týdne. O víkendu máme volno, a pak už se budeme připravovat na Sigmu.“

Další utkání hrajete opět venku, tentokrát však na půdě zmiňované Sigmy Olomouc. Čeká Vás nějaká speciální příprava?

„Sigma je pořád v televizi, takže každý je vidí, jak hrají. Hodně kluků tam znám i z reprezentace. O motivaci není nouze. Musíme zahrát to, co umíme. Myslím si, že tam jde uhrát dobrý výsledek. Táborsko nám ukázalo, že se dají porazit. Nemusíme mít z ničeho strach, musíme hrát náš fotbal a odevzdat na hřišti maximum, pak můžeme klidně vyhrát.“

Bude to další derby, je v kabině znát, že se toto utkání s nejlepším celkem druhé ligy blíží?

„Teď zatím zápas moc neřešíme, hraje se až za deset dní. Trenér už nás na Sigmu upozorňoval, příští týden si to začneme uvědomovat a budeme se na ně chystat po všech stránkách.“

Děkuji za rozhovor.