Jaroslave, po půl ročním hostování jste v prvním soutěžním utkání vstřelil svůj první gól a navrch přidal další dva. Jaký máte pocit z prvního třineckého hattricku?

„Je to super, trvalo to dlouho. Jsem rád za to, že jsem se konečně dočkal. A že jsou zrovna tři? To se nestává každý den.“

Rozšířil jste osmičku třineckých fotbalistů, kterým se podařilo vsítit hattrick v soutěžním utkání od roku 1993. To asi bude trochu drahé, souhlasíte?

„Uvidíme, co mi tam pokladník Venca Bruk napíše. Snad to nebude velké, ale rád to zaplatím.“

Jarní část sezóny jste strávil v Hlučíně. Jak moc vám toto hostování pomohlo?

„Pomohlo mi hodně. V Třinci jsem přestal hrávat, na hřišti jsem si moc nedovolil, byl jsem nervózní a tam mi to hodně pomohlo. Začal jsem hrávat, měli jsme dobrý tým, hráli jsme technicky a výsledkem byl zájem o mou osobu od dalších týmů Fotbalové národní ligy.“

Angažmá v Hlučíně vás změnilo v ofenzivní části. Před odchodem do MSFL jste v klíčových chvílích raději volil nahrávku.

„Tady v Třinci mi to hodně vytýkali, i trenér gólmanů mi to říkal. V Hlučíně jsem hrál hodně s balónem, začal jsem střílet a přenesl jsem si to i do Třince.“

Do sítě Nového Jičína jste vstřelil tři góly. Cítil jste se nějak extra před tímto zápasem?

„Právě, že vůbec. Čtvrtek, pátek jsem byl unavený, cítil jsem se slabý. Ani trávník nebyl dobrý, byl takový hustý. Necítil jsem se dobře, ale dal jsem tři góly, tak paráda.“

Jak byste popsal své premiérové trefy?

„U prvního jsem šel skoro sám na bránu a dal jsem to podél gólmana. Dobře jsem to vyřešil. Druhý gól jsem dobře trefil z voleje, ale brankář to mohl chytit a třetí gól, to už jsem tam sotva doběhl a vystřelil křížem k tyči.“

Do rozhovoru se zapojil i Lukáš Salachna: „Proč jste tam sotva doběhl, už nebyly síly v zápase? Bylo to fyzicky náročné?“

Jaroslav Málek: „Ten gól už byla taková třešnička na dortu.“

Váš hattrick je tak trochu vzpomínkou na čtyřgólový zápis Josefa Čtvrtníčka, rovněž v prvním kole pohárové soutěže na hřišti Nového Jičína, je to tak?

„Ano. Doufám, že nepůjdu v jeho šlépějích. On tam dal čtyři góly a na podzim už mu to tam nepadalo. Snad to bude u mě lepší.“

Možná u těch vašich gólů by zasloužili pochvalu asistenti. Jak vám pomohli ke gólům?

„První gól mi nahrál Malchi, dal mi krásnou uličku, to by byl hřích neproměnit. Malchi měl prsty i u druhého gólu, nacentroval mi, sice nic moc, protože to přede mnou skočilo, ale já jsem si s tím poradil (smích). A u třetího gólu mi Venca Mozol nahrál krásným lobíkem.“

Jako první soupeř ve Fotbalové národní lize vás čeká B-tým Olomouce. Vy jste proti nim hrál na jaře v dresu Hlučína. Jak byste tento tým popsal?

„Olomouc je vyhlášená svou mládeží, jsou tam kvalitní hráči z dorostu. Hrají pořád stejně dobře kombinačně a hodně rotují v záloze. Když jsem tam hrál s Hlučínem, dostali jsme čtverku a na hřišti jsem vůbec nevěděl, kde jsem. Teď máme dobré mužstvo a body nedáme zadarmo.“

Můžete být v roli Nového Jičína, kdy jste běhali a oni čekali, co provedete?

„To snad ne. Mezi druhou a třetí ligou je rozdíl. Třetí liga není tak takticky svázaná. Myslím si, že Olomouc bude hrát opatrně zezadu a bude čekat na nás, co vymyslíme.“

Děkuji za rozhovor.