„Bylo to překvapení, ale kluci chtějí, abych něco hodil do kasy. Musel jsem tu výzvu přijmout,“ odpověděl na otázku ohledně kapitánské pásky. Kolik to bude stát? „To mi ještě neřekli, doufám, že to moc nebude,“ odvětil.

Příběh Davida je hodně zajímavý, neboť ještě před začátkem letní přípravy tvrdě pracoval v Třineckých železárnách. „Byl to velký skok, přišlo to náhle. Trenér mi řekl, že jdu do přípravy k A-mužstvu. Byl jsem z toho překvapený,“ popsal potěšený záložník.

Ještě, když makal v barvách hutní společnosti, odehrál v třineckém dresu první druholigový zápas za A-mužstvo. „Spolupracovníci si ze mě dělali srandu, ale v dobrém,“ okomentoval reakce kolegů z práce. „Při odchodu mi popřáli, ať se mi daří, aby se za pár let mohli chlubit, že se mnou dělali na provozu. bohužel práci s vrcholovým fotbalem nešlo stíhat, proto jsem musel dát výstup.“

Práce na půdě hlavního sponzora klubu Martynka v dobrém poznamenala. „Dala mi ponaučení a ukázala mi, že život není lehký.“ Pár dní po startu letní přípravy už nastupoval proti Spartě. „Byl to krásný zážitek i se soustředěním v Blšanech. Trochu mě mrzí, že jsem si nezahrál v prvním zápase, ale co se dá dělat. Třeba se s námi utkají v poháru a tam si třeba zahraju.“

Vraťme se k čerstvé minulosti a to utkání proti Trnavě, kde odehrál první poločas, který skončil vítězstvím Třince 3:1. „V zápase bylo pár nových kluků. Ze začátku bylo vidět, že jsme se sehrávali. Bohužel jsme inkasovali ze standardní situace, Venca to vyrazil, a my už jsme to nedoběhli rychleji než trnavský hráč. Ale pak jsme třikrát udeřili, všechny góly jsme dali hlavou. Uvidíme, co nám na náš výkon řekne trenér,“ okomentoval středeční utkání dvacetiletý hráč.

Pro něj bude specifický nedělní duel s Baníkem Ostrava. „Působil jsem tam čtyři roky, hrával jsem s Danielem Holzerem. Jestli nastoupím, bude to pro mě trochu speciální zápas, zároveň to bude výzva zahrát si proti svému bývalému klubu,“ zavzpomínal na závěr rozhovoru David Martynek. Souboj s prvoligovým celkem začíná v neděli od 10:30 na stadionu Rudolfa Labaje.