Je v úvaze rekonstrukce stadionu Rudolfa Labaje, případně jestli se budou aspoň stavět nové tribuny na druhé straně stadionu s domácím kotlem na stání pro třinecké fanoušky?

„Je v úvaze stadion Rudolfa Labaje doplnit dalšími tribunami, jak za brankou, tak na protější straně. Myslím si, že tam asi místo na stání nebude a budou tam pouze místa na sezení, tak jak to vyžaduje FAČR pro první ligu. Pokud budeme dělat nějaký projekt, tak by měl do budoucna splňovat podmínky pro první ligu. Pak bychom možná už jen těžko sháněli peníze na nové sedačky a další věci.“

V almanachu k výročí 90 let třineckého fotbalu byl představen projekt pro stadion s kapacitou okolo 10 tisíc diváků. Je to projekt, o kterém se uvažuje, nebo by to mělo být něco menšího?

„Chceme udělat něco menšího. Tady asi stadion pro deset nebo patnáct tisíc diváků nepotřebujeme, navíc na to zřejmě nikde neseženeme peníze. V dnešní době vám na to nikdo nedá, takže se bude jednat o nějakém jednoduchém a levnějším řešení, které bude stačit pro 4500 diváků, tak aby to bylo útulné, uzavřené a dobře akusticky vyladěné. Měl by to být malý stadion jako je například v Mladé Boleslavi nebo na HFK Olomouc. Dnes sehnat peníze na rekonstrukci stadionu není vůbec jednoduché a budeme rádi, pokud se nám aspoň tato varianta podaří uskutečnit.“

Přibudou ve fanshopu nové suvenýry FK Fotbal Třinec (např. čepice, kšiltovky, trička, vlajky apod.)?

„Tyto věci už tady byly. Já si myslím, že až tak vysoký odbyt nebyl a ta výroba je drahá. Když objednáme deset nebo dvacet kusů, tak se to prodraží a pak to nikdo za ty peníze nekoupí, a když jich uděláme 500, tak se to neprodá. Nejsme velkoklub, jako Sparta Praha nebo Baník, kde ta fanouškovská základna je velká. Pro nás jsou tyto věci nákladné. Samozřejmě, pokud by někdo chtěl prodávat suvenýry se značkou FK Fotbal Třinec, můžeme se nějak dohodnout.“

S bratrem jste byli významnými talenty nejen třinecké, ale i československé kopané. Vy jste dlouhá léta kopával za Stuttgart. Moje otázka je, zda jsou i dnes vidět kolem nás podobné fotbalové talenty, zda je potenciál jejich využití v Třinci, či v některém z prvoligových oddílu?

„Talentovaní hráči u nás jsou, ale myslím si, že jich není tolik jako kdysi. Dnes je ten fotbal trochu jiný a možnosti pro děti jsou různé. My jsme ten fotbal hráli před domem a dnes mimo trénink děti pomalu nemají kde hrát, kde by si zlepšili kopací techniku a ovládání míče. Navíc za naší doby zde byla větší konkurence, hrála se československá liga, jezdili jsme na Slovensko, hráli jsme proti sobě. Byla tady kvalita větší, nebylo tolik vedlejších sportů jako dnes. Hodně dětí hraje florbal, futsal, nebo sedí u počítače, takže základna není až tak velká. Dnešní generace mladých je více pohodlná. Třinec hraje druhou nejvyšší dorosteneckou soutěž na spodních příčkách, takže tam asi není šance, aby kluk, který hraje na takovém stupni, se prosadil ihned do áčka a měl místo ve dvacetičlenném kádru. Ta soutěž nemá takovou kvalitu. I hráči v ligových klubech, kteří hrají dorosteneckou ligu, se mají problém prosadit v první lize. Kluci pak hrají v juniorkách, nebo jsou na hostování a až jim je 22, nebo 23 let, tak se možná do ligy propracují. Bohužel osmnáctileté, devatenáctileté talenty tam nevidíme. Za nás byla povinnost, aby naskakovali dva hráči do 18 let. My jsme měli výhodu, že tenkrát to nařízení bylo a dostali jsme příležitost. V každém mužstvu byli minimálně dva mladíci, kteří se na pár minut dostali na hřiště. Dnes to takto není, protože ta kvalita chybí.“

Pomohlo by, kdyby se pravidlo o dvou mladých hráčích vrátilo?

„Nevím, zda by pomohlo. Pořád je to o kvalitě těch fotbalistů. Většinou už v mládežnickém věku mají manažery a jsou tak zblblí, že si myslí, jak dobří nejsou. Pak čekají, že je manažeři někam dostanou. Dostat se nahoru musí sami, poctivým přístupem a svou kvalitou. Většina kluků nemá takové ambice, většinou se chystají na vysokou školu a fotbal pro ně není motivací. Proto jsme díky podpoře generálního sponzora TŽ – MS a FAČR vytvořili juniorku, aby kluci tu motivaci dostali a měli možnost další dva roky kvalitně trénovat a hrát celostátní soutěž. Potom by pro ně měl být přechod do áčka jednodušší.“

Jaká je perspektiva fotbalu v Třinci? Je zvažována možnost postupu do první ligy? A jak je to v takovém případě s finančním pokrytím? Můžeme si z ekonomického pohledu první ligu vůbec dovolit?

„První ligu si momentálně dovolit nemůžeme. Co bude, jaká bude ekonomika, nebo celorepublikový vývoj, zdali přejde ekonomická krize, jestli seženeme další velké partnery, to je otázka, na kterou nikdo v tuto chvíli nezná odpověď. Momentálně nemáme zázemí na to, abychom v Třinci 1. ligu mohli hrát. Uvidíme, co se podaří udělat s rekonstrukcí stadionu. V první řadě musíte mít zázemí a stadion. Do té ligy nejde vletět jen tak. Musíte mít zajištěné financování minimálně na pět let, abyste nešli do rizika, že vás to může finančně položit. Já si myslím, že při podmínkách, které tady máme, budeme rádi, když budeme hrát v první polovině tabulky druhé ligy. Nějaké ambice na první ligu zde momentálně nejsou. Nechceme dopadnout jako kluby, které tam chtěly jít a nyní se potýkají s velkými problémy, mysleli si, že sponzoři přijdou, ale tak to není. My tady máme hokej a Třinec není tak velké město, aby musel provozovat všechny sporty na úrovni první ligy. Druhá liga Třinci sluší, chceme mít především finančně stabilizovaný klub, který bude dávat příležitost odchovancům a hráčům z našeho regionu. Ale není to jednoduché, protože okolní kluby do Třince své nejlepší hráče v mládežnických kategoriích nechtějí pouštět. Jsou to většinou tahouni jejich mužstev a kluby si je drží za každou cenu. Pak je to taky na rodičích, ti přede vším chtějí, ať se jejich děti mají co nejlépe. Odjíždějí s dětmi na dovolenou v době, kdy probíhá příprava, někdy i sezóna a je jim jedno, že se dětem v klubu po celý rok snažíme maximálně věnovat a mít co nejlepší výsledky. Nevedou své děti k disciplíně, poctivosti k tréninkovým povinnostem atd. Ale pořád zůstává naším dlouhodobým cílem přivést do Třince co nejvíce talentovaných fotbalistů.“

Jak jste spokojeni s výkony Benjamina Vomáčky? Jaký je jeho přínos v kabině? Jak to vypadá s jeho angažmá v příští sezóně? Je možnost získat dalšího hráče s bohatými prvoligovými zkušenostmi?

„S Benym jsme spokojeni, protože tu roli, kterou jsem chtěl, aby plnil, tak jí plní velice zodpovědně. Je lídrem v kabině, kluci ho berou, protože je charakterní člověk, který má zkušenosti z prvoligových klubů a evropských pohárů. Je to zkušený fotbalista, poctivý v tréninku, takže toto řešení bylo dobré pro nás i pro něj. Myslím si, že se na záchraně podílel výraznou měrou nejen na hřišti, ale i v kabině. Určitě budeme chtít, aby tady pokračoval, otázkou je, zdali bude chtít on a jestli se s Baníkem domluvíme na jeho dalším uvolnění. Sice mu končí smlouva, ale museli bychom za něj zaplatit odstupné. Z naší strany určitě zájem je. Co se týče dalších hráčů s ligovými zkušenostmi, tak bychom potřebovali posílit o nějaké borce, kteří ty zkušenosti mají, ale zároveň musíme vědět, že ti hráči tady nepřijdou jen dohrát kariéru, ale budou pro mužstvo platní.“

Budete hlavním trenérem i v příští sezóně? Pokud ne, je reálné získat trenéra s prvoligovými zkušenostmi nebo pořád platí, že by to případně měl být jen trenér z kraje? Trenérů s prvoligovými zkušenostmi je dost. Jaký máte názor na Romana Skuhravého a umíte si ho tady představit?

„Trenérů s prvoligovými zkušenostmi je dost, ale také záleží na tom, jaké mají požadavky, jestli vůbec mají ambice trénovat klub druhé ligy, anebo jestli mají zájem trénovat v Třinci, který je daleko od Prahy, kde jsou více na očích. To je otázka. Já si myslím, že by to měl být někdo, kdo zná dobře druhou ligu. Není řečeno, že když tady přijde trenér s prvoligovými zkušenostmi, že ty výsledky půjdou nahoru. Je to o tom, jak je ten člověk pracovitý, jak se vyzná v prostředí atd. Já se na to tak nedívám a beru to komplexně. Druhá liga a Třinec je specifický. Spíš by tady měl být trenér, který bude pracovat 24 hodin denně, ztotožní se s klubem a bude to chtít někde posunout. Ligoví trenéři si berou většinou s sebou i své asistenty, chtějí hotové hráče, aby měli výsledky a zase se zviditelnili, a pak vám zase utečou do ligy. Mohli by brát Třinec jako přestupní stanici a to pro nás není řešení. Je třeba to dobře zvážit. Kdo to bude, nebo jestli to budu já, to je ještě otevřené.“

Můžete prozradit možné adepty na trenérské místo?

„Nejdřív musíme zvážit, jestli na to trenérské místo budeme brát někoho jiného, protože to jaro bylo z mého pohledu povedené. Je tady Marek Kalivoda, který trénuje devatenáctku a trénoval druhou ligu ve Zlíně a Karviné, kde měl dobré výsledky. Já jsem ho tady bral se záměrem, aby poznal místní prostředí, hráče U 19, Juniorky i Áčka a sám se vyjádřil, zda by byl ochotný v Třinci a realizačním týmu A-mužstva další sezónu pracovat. Markovi se tréninkové prostředí v Třinci moc líbí a určitě v realizačním týmu A-mužstva bude spolu s kondičním trenérem Martinem Zbončákem a Jakubem Kafkou.“

Počítáte s udržením hráčů, kteří mají ligové zkušenosti? (Vomáčka, Kubáň, Paleček)

„Paleček je hráčem Třince, Vomáčku chceme, a budeme jednat se Slováckem o dalším působení Kubáně. Je to ještě otázka jednání a také není řečeno, že se se všemi kluby domluvíme. Uvidíme, jaké budou jejich další podmínky.“

Jaká je koncepce mužstva mužů v horizontu 3 – 5 let?

„Určitě tady máme hráče, kteří jsou zde delší dobu. Někteří z těch hráčů už jsou starší a chtěli bychom kádr postupně omladit a stabilizovat. Chtěli bychom vychovávat mladé fotbalisty z třineckého regionu. Je třeba pracovat na juniorce a mládeži, aby daní hráči měli zájem se prosadit do áčka. Jsou tady mladí fotbalisté, kteří mají na to potenciál. Z dorostu to jsou Zimka, Puczok, Bulawa, Kalfas, Králíček, brankář Orawski a další. V juniorce pak Švábik, Hála a trio Voves, Dedič, Trajkovski, kteří sice nejsou našimi fotbalisty, ale chceme je tady mít a posunout je výš. Taky máme velmi talentované hráče v žákovských kategoriích.“

Zmínil jste Vovese a Dediče. Je vašim cílem získat je na přestup?

„Určitě je našim cílem získat je na přestup, ale záleží na tom, co mateřské kluby. Hráči jsou tady spokojeni, mají zájem tady zůstat, otázkou je, jestli je jejich kluby uvolní a kolik to bude stát. U Dediče je problém v tom, že je pod profesionální smlouvou v Žilině. Co se týče Vovese, tak ten profi smlouvu nemá a když mu jí nabídneme a bude jí chtít podepsat, tak musíme Baníku zaplatit tabulkovou cenu, což není málo. Voves zatím takovou hodnotu nemá, ale bohužel takové jsou předpisy a je to otázka jednání.“

Jaká byla jarní část sezóny v podání mužské kategorie?

„Jarní sezóna pro nás byla velice úspěšná, protože jsme se dokázali postupem času od sestupových příček oddálit. Měli jsme na podzim jeden bod náskok, nakonec je ten rozdíl sedmnáctibodový, takže jsme se vzdalovali. Dařilo se nám uhrávat body doma, kde jsme na jaře neprohráli. Při pohledu na podzim, tam to bylo úplně opačně. Jsem rád, že se nám mužstvo podařilo přes zimu dát dohromady, vhodně doplnit a kluci se přes zimu spravili po kondiční i silové stránce. Příprava s kvalitními soupeři ukázala, že jsme zvolili správně. Ukázalo se, že hráči byli velice slušně nachystaní na jaro.“

Čekal jste, že z toho nakonec bude boj o první polovinu tabulky?

„To jsem vůbec nečekal. Čekal jsem, že to bude boj o záchranu do posledního zápasu, ale nějak jsem si to nepřál. Přál jsem si, abychom z toho byli venku dříve, což se podařilo. Očekávali jsme, že budeme mít po podzimu minimálně o 5 bodů více. Nechtěli jsme se motat na spodku tabulky u sestupové příčky. Jarní část jsme začali dobře, vyhráli jsme s Ústím, pak jsme sice prohráli v Hradci, ale to se dalo čekat. Následoval důležitý zápas s Bohemians, který jsme zvládli. Pražské týmy na začátku jarní části všechny zápasy prohrály, takže se nám podařilo o nějaký kousek odskočit výš a hráli jsme ve větším klidu. Tím, že jsme úvodní dva domácí zápasy vyhráli, tak si mužstvo začalo věřit a splnili jsme to, co jsme si před jarní části řekli, že se body z Třince lehce vozit nebudou. Venku jsme plnili takovou třineckou normu. Jsem rád, že kluci šli nahoru a musím je pochválit, protože se mi s nimi pracuje dobře a dokážou plnit to, co po nich člověk chce. Jsou tam ještě větší rezervy, ale netrénuji Barcelonu, trénuji Třinec. Vím, že tady není tak kvalitní kádr jako třeba v Táborsku, nebo Budějovicích, ale na druhou stranu se s tím kádrem dá pracovat a hráče posunout.“

Je možné říci, že podzimní část byla odezvou na sezónu strávenou v MSFL?

„Určitě něco v tom bude. Hrát rok třetí ligu a ztratit konfrontaci je dost špatné. Ve druhé lize jsou týmy, které jsou dobře připravené, naopak mužstva, která postoupí, mají problém s fyzičkou. Příkladem je Vltavín, který na podzim odpadával v závěrech zápasů. Přišel z třetí do druhé ligy a neměl tam profi-fotbalisty. Byli nachystaní hůře a podzim jim to jasně ukázal. U nás byl problém v tom, že když jsme byli ve třetí lize, tak nám chyběla větší náročnost v tréninku na hráče a větší profesionální přístup hráčů k tréninku a zápasům. Ukázalo se, že třetí liga je o dost méně kvalitní než druhá. Když jsou hráči, průměrně připravení, tak to na třetí ligu stačí, ale na druhou už ne. Jsem rád, že se nám je přes zimu podařilo po všech stránkách posunout, hráči se sami cítili dobře z toho, že dostali do těla. Sami vidí, že když nebudou pořádně trénovat, tak se výsledky nedostaví. Těžko se člověk sám donutí trénovat. Vždy je lepší, když je k tomu vedený a tlačený na tréninku, aby ze sebe vydal všechno. Pokud to tam není, hráči si na nenáročnost zvyknou, zpohodlní a zleniví. Neříkám, že všechno bylo třetí ligou, ale určitě to byl dlouhodobý proces, kde jsme zjistili, že nejsme tak dobře připraveni, jak jsme si mysleli.“

Kteří hráči v sezóně překvapili a kteří naopak dle vašeho názoru hráli pod své možnosti?

„Příjemným překvapením byl v jarní části Marek Čelůstka. Vedle Benjiho šel ohromně nahoru. Velice dobře pracovali kolegové v realizačním týmu Zbončák, Kafka a velkou měrou k dobrým výsledkům přispěli i trenéři Papuga, Vašek a Kalivoda. Všem jim patří velký dík. Více jsem čekal od hráčů Wojnara, Háši, Gavláka, Malíře a taky v některých zápasech od Gulajeva.“

Jak bude vypadat příprava na novou sezónu? Můžete prozradit, s kým budete počítat a koho už na podzim neuvidíme?

„Přípravu odstartujeme v pondělí 23. června. V plánu máme šest přípravných utkání, včetně zápasů s Baníkem Ostrava, Slováckem, nebo Nitrou. V poslední červencový víkend vstoupíme do Poháru České pošty a 2. nebo 3. srpna začíná nový ročník Fotbalové národní ligy. Pro nový ročník nepočítáme se službami Petra Wojnara a Marka Kyselého, o dalších změnách budeme jednat.“

Pojďme o kategorii níž. Třinec skončil v Juniorské lize na 18. místě, co vám první ročník ukázal?

„Ukázal nám, že jsme schopni se konfrontovat s velkými českými kluby. Nebyly tam propadáky, kde bychom dostali deset gólů, byly tam týmy, které jich inkasovaly sedm nebo osm. My jsme se tomu vyhnuli a zároveň jsme uhráli i dobré výsledky s týmy na špici, jako například s Brnem nebo s Olomoucí. Pro naše kluky to byl přínos, nebylo to jednoduché, v zimě se potýkali se změnami v kádru, chodili jim tam hráči z áčka, takže si myslím, že i to splnilo svůj účel. Jsem rád, že si tam mohli kluci z áčka zahrát, aby byli herně připravení v případě potřeby do áčka naskočit. Je to posun v třineckém dění, kluci mají možnost ukázat se. O některých mladých hráčích se mluví a ptají se na ně ligové kluby, Jsem rád, že se ukázali v dobrém světle, což může být motivací i pro ostatní. Velké dík patří trenérům, kteří juniorku vedou a dobře s ní pracují. Juniorka nepropadla, nezůstali jsme v hluboké bodové ztrátě na rozdíl od Pardubic. Mělo to svůj význam a kluci jsou rádi, že si tu soutěž mohou zahrát. Konečné 18. místo je pro nováčka výborné.“

Trenér Papuga řekl, že na rozdíl od Baníku se v Třinci nesetkal s tím, že by hráči A-mužstva zápas juniorky odflákli, nebo ho odehráli s nechutí. Co to pro vás znamená?

„Jsem rád, že k tomu takto přistoupili. Ne každý to odehrál nejlíp, ne každému se zápas povedl, ale že by to někdo odflákl, to se říct nedá. Kluci šli pomoct hráčům z juniorky a jsem rád, že to tak viděl i trenér Papuga. Na juniorky se chodí dívat ligoví trenéři, hráči jsou více na očích, takže i kluci z „Áčka“ to brali jako motivaci ve smyslu se ukázat. To je rozdíl mezi Třincem a Baníkem. Z Baníku vám hráče do ligy nikdo neukradne, ale když hráč z Třince dostane nabídku do ligy, tak mu nebudeme bránit.“

Jak to vypadá s budoucností třineckého týmu v Juniorské lize a vůbec s budoucností celé Juniorské ligy?

„Podle posledních informací, které proběhly na ligovém shromáždění, by měla být Juniorská liga maximálně 22 členná. Nebude se to doplňovat dalšími týmy, protože by muselo dojít k rozdělení soutěže na českou a moravskou část. Moravské kluby z první ligy však poukazovaly na to, že kvalita moravské skupiny by byla asi slabší a nechtějí tímto krokem přijít o kvalitní zápasy. Byli pro to, aby se soutěž hrála mezi 22 mužstvy. Nyní se hledá řešení pro sezónu 2015/16, kde se může stát, že juniorskou soutěž budou hrát pouze kluby první ligy, ale to je otázka toho, co se projedná. Pro letošní sezónu bude juniorka pokračovat ve stejném rytmu. Ještě může přibýt dvaadvacáté mužstvo, aby žádný tým neměl v daném kole pauzu.“

Takže Třinec má účast v příští sezóně jistou?

„Ano, díky skupině TŽ – MS a FAČR má Třinec juniorku na příští rok zajištěnou. Uvidíme, co se v dalších letech vymyslí za systém a jaké budou možnosti.“

Jaké bude složení kádru pro následující ročník Juniorské ligy. Budete hledat mladé hráče, jako se to povedlo v případě Dediče a Vovese?

„Tak na to Vám odpoví trenér Papuga. Určitě budeme hledat další talentované hráče.“

Děkuji za rozhovor.