Jsme tu od toho, abychom dělali fotbal, říká předseda FAČR Martin Malík

Jsme tu od toho, abychom dělali fotbal, říká předseda FAČR Martin Malík

(30.05.2018) Na konci dubna navštívil naše průmyslové město předseda Fotbalové asociace České republiky Ing. Martin Malík. Bývalý marketingový ředitel Slavie a předseda marketingové agentury STES se stal v zimě nejvyšším mužem českého fotbalu.

Pane předsedo, co se Vám vybaví, když se řekne třinecký fotbal?

„Karel Kula, to je to první. Samozřejmě fotbal v Třinci je pro mě synonymem celkové fotbalové práce tady na Třinecku.“

Zaregistroval jste, že to Třinci během podzimu šlapalo?

„Ano, viděl jsem Třinec i na živo. Byl jsem se s panem Kulou a panem Kožusznikem na Třinec podívat, několikrát jsme se potkali a společně sledovali fotbal.“

Co jste říkal na výkony Třince?

„Musím přiznat, že jsem jim příliš výsledkového štěstí nepřinesl, přesto to bylo z třinecké strany dobré. Pokud se na to budu koukat očima fanouška a diváka, tak jsem spokojen.“

Vy jste novým předsedou. Obracejí se na Vás druholigové kluby s žádostí o pomoc? Co tyto kluby trápí nejvíce?

„Já na to umím odpovědět, protože jsem před touto funkcí působil v marketingové agentuře STES a měl jsem na starosti profesionální soutěže. Tím, že si dnes ligu spravuje sama Ligová fotbalová asociace (LFA), tak se kluby obrací tímto směrem. Na druhou stranu, když jsem seděl na STESu, tak nejpalčivějším problémem byly peníze a chybějící infrastruktura. U klubů se to vždy točilo kolem peněz.“

Máte nějaký nápad, kde ty peníze získat?

„V dnešní době je to strašně složité. Česká republika je poměrně sportovně založená, jako fanoušci jsme trochu nestálí ve všech sportech a otáčíme se tam, kde je úspěch. To platí i o klubové úrovni. Profesionálního sportu je tady dost. Vezměme si Prahu jako miliónové město. Pár let zpátky tam působilo pět prvoligových klubů, k tomu dva hokejové a jeden klub v KHL. Já jsem tehdy působil ve Slavii Praha a všichni jsme lezli do stejných dveří, ve kterých jsme se střídali a žadonili o peníze. Toto je naprostý evropský unikát. Když se podívám na větší evropská města, ať už z hlediska obyvatel, nebo kupní síly fanoušků, z pohledu sponzoringu a municipality, tak u nás je toho profesionálního sportu tolik, že reklamní trh je někde na svém maximálním výkonu. Pánům Svobodovi a Peltovi se podařilo získat na svou stranu Fortunu a udělali z toho největší obchod v historii českého fotbalu. Sponzorské peníze se podle mého názoru dají posunout maximálně o deset nebo dvacet procent. To však nejsou ty zásadní, které by mohly fotbalu pomoct. Zásadní peníze leží v televizních právech a v oblasti nových médií. Můj čtrnáctiletý syn by doma ani nezaregistroval, kdyby nám ukradli všechny televize, ale v okamžiku, kdy nejde wi-fi, tak reaguje hned. Přesun mladší generace od standardních médií k elektronickým je obrovský. Využití v těchto oblastech potřebuje nějakou změnu uvažování našeho myšlení a je s tím spojena i prvotní investice, kterou musíte udělat, abyste pak za obsah mohli sklízet peníze. Je to trochu začarovaný kruh. Přirovnal bych to ke komfortu na stadionech. Chtěli bychom, aby fanoušci, které lákáme na fotbal, měli přirozenou úroveň služeb a pohodlí na stadionu. Slibujeme si od toho zvýšení diváckého zájmu. Na druhou stranu tam je prvotní investice, kterou musíte udělat, abyste to lidem ukázal. Není to jednoduché, protože neexistuje univerzální recept.“

Zmiňoval jste stadiony. Spousta druholigových klubů má starší stadiony. Třinec má vypracovanou studii na rekonstrukci stadionu. Cesta vede pravděpodobně přes ministerstva a dotační tituly. Máte nějaké informace o tom, jak to tam vypadá?

„Nejen s panem Kulou se o těchto věcech bavíme. Také na úrovni ministerstva a u pana premiéra jsem mohl vést diskuzi. Trápí to nejen fotbal, ale obecně celý český sport. Pan premiér to vnímá a snaží se sportu nějakým způsobem pomoct, na druhou stranu je to zcela logicky spojené s tím, že musíme jít postupnými kroky. Jednotlivé sporty si musí nějakým způsobem interně nastavit svoje priority. Musíme se dokázat domluvit i na mezisportovní úrovni. Pak můžeme jít a chtít po vládě nějaký program, který umožní rozvoj sportovní infrastruktury. Já si myslím, že by nebylo správné, abychom jednou plácli něco pro jeden sport, podruhé pro druhý. Musí to jít ruku v ruce s členskou základnou. Pokud někde chceme budovat sportoviště, musí tam být zájemci. Sportoviště musí mít stoprocentní využití. Zázemí musí být od mládeže až po nejvyšší týmy. Nám strašlivě schází národní stadion, který by splňoval parametry FIFA a UEFA pro pořádání mezinárodních akcí, tak abychom se mohli ucházet o pořádání některých zajímavých nejen fotbalových událostí.“

Myslíte si, že by se rekonstrukce třineckého stadionu mohla během několika let dotáhnout do finální fáze?

„To je strašně těžké předjímat. Bude záležet na celé řadě faktorů. Pokud jde o změnu financování sportu, tak jsme na úplném začátku. Důležité je, aby se vláda dokázala stabilizovat. Musí se začít systémově pracovat na těch věcech, které jsem dříve zmínil. Pak se můžeme bavit o sportovních prioritách. Nyní neumím říct, zda je to reálné nebo realistické. Je dobře, že současná vláda si uvědomuje potřebu reagovat na problémy, které sportovní prostředí nyní má. Nevím, jestli to bude o rekonstrukci stadionu, ale třineckému fotbalu bych to přál. Karel Kula je jedním z funkcionářů, který se pro český fotbal snaží dělat strašně moc. Určitě by to Třinci slušelo.“

Říkal jste, že druhou ligu sledujete. Jsou tam nějaké novinky, které byste chtěl ve druhé lize zavést?

„To je otázka, která není na asociaci, ale na LFA. Ta si převzala kompletní řízení profesionálních soutěží. To je plně v jejich gesci. Od 1. července letošního roku si přebírají dohled i nad obchodními a marketingovými právy, který byl dosud v rukou STESu. To si nyní bude spravovat sama.“

Jak vnímáte mládežnický fotbal?

„To, co se tady děje a já se toho dotkl na začátku, je pro fotbal strašně důležité. Potřebujeme nějakým způsobem doznat změnu. Nějakým způsobem se to začalo realizovat už před mým příchodem. Musíme na všech úrovních pracovat koncepčně. Jinými slovy musíme rozpoznat v rámci věkových kategorií děti, které mají zápal pro fotbal a pracovat s rozvojem jejich talentu. Zapracováním do mládežnických oddílů bychom je měli přitáhnout až na vršek pyramidy. Obráceně musíme vytvořit podmínky pro ty, kteří se chtějí fotbalem jen bavit, aby zůstali u fotbalu a dělalo jim to v běžném životě radost. Máme tam regionální fotbalové akademie, máme klubové akademie, ale je to fragmentované. V některých regionech je máme, v některých naopak ne. Jde skutečně o to, abychom si zajistili logistické návaznosti, aby ta práce byla systémová a dokázali na těch talentech zapracovat. To je to nejdůležitější. Mládež je pro nás zásadní a je s ní třeba pracovat do budoucna. Můj názor je ten, že to, co se snažíme dělat na pomyslné špičce u národního týmu je špatně. Když se nám nedaří, tak přemýšlíme, co s tím uděláme, pak řekneme, že nemáme hráčskou kvalitu a vyhodíme trenéra. Poté tam strčíme nového trenéra, dá-li Bůh, tak se mu chvíli daří a oslavujeme ho. Když se mu přestane dařit, tak se začne brblat a nadávat. Pak zase vyměníme trenéra a takto si myslíme, že jednou konečně najdeme trenéra, který ten tým spasí. Myslím si, že pro toto tvrzení mám i oporu například u Belgie, která je v žebříčku FIFA před námi. Když mi řekli jméno trenéra, tak jsem si ho musel vygooglit, protože jsem jeho jméno nikdy neslyšel. Je to o systémové práci. Musíme vědět, co děláme na té nejširší základně pyramidy. Pak se můžeme potkávat se systémovou kvalitou nahoře. Svým způsobem nemusíme hledat velká trenérská jména. Pokud budeme sdílet filozofii, která povede jako červená nit dolů do červených pater, tak určitá úroveň úspěchu je očekávatelná. To je to, co nám v tom našem snažení chybí. Vždycky něco dobrého uděláme, ale tím, že to není pospojované a navázané, tak z toho neumíme profitovat a pak to řešíme zkratkovitě výměnou trenéra.“

Je možné říci, že regionální akademie mají svůj první úspěch?

„Já se domnívám, že minimálně z toho pohledu, jaká je odezva od profesionálních klubů, tak ano. Mluvil jsem s některými zástupci profesionálních klubů, kteří byli poměrně skeptičtí a nesdíleli tu filozofii, tak dnes říkají, že se jim vracejí hráči, kteří jsou v lepší fyzické i herní kondici. To je přesně to, proč se akademie zakládaly. Ukazuje se, že je to správná cesta, kterou bychom měli jít. Je otázkou, zda se to mohlo někde projevit na úrovni mládežnických reprezentací, ale výsledky v poslední době tomu moc nenasvědčují.“

Třinec se zúčastnil Ondrášovka Cupu, velkého mládežnického turnaje. Jak jsou pro Vás tyto akce důležité?

„Je to stejné, jako celá řada jiných akcí. Já jsem nedávno absolvoval předání cen doktora Václava Jíry. Všechny tyto akce, ať už se dějí na hřišti, nebo se dějí ve společenské oblasti, pomáhají utvářet to, čím ten fotbal je. Fotbal je nejmasovější sport. Není to jen o národním týmu a lize, ale jsou to i místa, kde se snažíme ocenit funkcionáře, které lidi neznají. Chceme koukat na dobrý fotbal, ale je tam práce lidí na všech úrovních, kteří to dělají z čirého nadšení a lásky ke sportu už spoustu let. To jsou strašně důležití lidé. Turnaje, jako jsou například mezinárodní turnaj krajů v Třinci, Ondrášovka Cup nebo ženský fotbal do 17 let, řadím na stejnou úroveň jako ligu a národní tým. Proto jsem v Třinci, abych dal najevo všem, kteří podobné akce realizují, že jejich práce má smysl.“

Velkým tématem českého fotbalu jsou rozhodčí. Jejich vnímání se trochu změnilo příchodem polského funkcionáře Michala Listkiewicze. Rozhodčí začali být více vidět na veřejnosti i v kladném smyslu. Jak tuto změnu hodnotíte Vy?

„V prvním roce jeho působení v komisi rozhodčích bylo minimum přehmatů a chyb, které se odehrály na hřišti v kontextu s rozhodčími. V tomto ročníku se ukazuje česká mentalita. To, co známe ze zahraničí, u nás chybí. Rozhodčí jsou jen lidé, kteří mohou některé situace vidět, některé ne. Celkově ta situace pomohla ke stabilizaci. Při pohledu na poslední kola Ligy mistrů se divíme, že se ty chyby stávají i mezi nejlepšími. My tady máme v povaze, že za každou chybou vidíme nějaké strašidlo v rohu. Mně se líbí mediální vyjádření ze zahraničí. Přestože Bayernu nebyla odpískaná penalta, tak vám jak trenér, tak hráči řeknou, že se s tím nedá ve sportu počítat a nemůžou se na to vymlouvat. Příčiny neúspěchu hledají jinde. U nás jenom křičíme, kdo se kde snažil někoho ovlivnit. Je to o mentalitě a úhlu pohledu na situaci.“

V souvislosti s rozhodčími přišla do České republiky novinka v podobě pomoci kolegů od monitorů. Jak se díváte na projekt videorozhodčího?

„Je to věc, která má své plusy i mínusy. V některých utkáních a ligách se to poměrně ukazuje. Myslím si, že video fotbalu pomůže. Po světovém šampionátu dojde k vyhodnocení situace a věřím, že tento nástroj bude posvěcen z předních míst.“

Kde vás v tuto chvíli nejvíce tlačí bota?

„Těch věcí je celá řada. Na prvním místě je to stabilita a stabilizace finančních prostředků. Máme v rámci naší komunikace s ministerstvem školství přísliby k jednotlivým dotačním projektům, na druhou stranu k nám peníze ještě nezačaly proudit. Celé prvotní období kryje fotbalová asociace z vlastních zdrojů. Není to komfortní situace, protože my jsme v letošním roce nepřikročili k žádným škrtům a snažíme se držet nastavené aktivity. Počítáme s rozpočtem na takové úrovni, jako v roce 2017. Naší snahou je, abychom zabezpečili fungování fotbalu v rámci České republiky, a také celou řadu projektů, které realizujeme. Obrovské téma je nadcházející řádná valná hromada a to, jakým způsobem se dokážeme vypořádat se změnou stanov, aby byly v souladu s požadavky FIFA a UEFA. Na podzim nás čeká start Ligy národů, kde hrajeme s Ukrajinou a Slovenskem. Máme tam ještě dva přátelské zápasy. Je strašně důležité, abychom udělali sportovní úspěch. Z mého pohledu je to jeden z kroků ke kvalifikaci na EURO.“

Co byste si přál ve Vašem volebním období na adresu fotbalové asociace?

„Velký fotbalový úspěch, který nám pomůže ve všech směrech v očích veřejnosti, fanoušků, partnerů, sponzorů a politiků. Z vlastní zkušenosti moc dobře vím, že když se dostaví úspěch, tak i ty ostatní věci jdou daleko jednodušeji. Když ho nemáte, tak spousta lidí se může kolem fotbalu přerazit a ta jejich práce je obtížná, někdy až nemožná. Bez koření úspěchu to prostě nefunguje. To druhé už jsem zmiňoval. Je to o tom, aby ve fotbale ubylo politiky a přibylo práce pro fotbal jako takový. Spousta lidí, kteří fotbal dělají, tak ho dělají z lásky. Další lidé do toho zapojují své osobní preference, a to se bohužel projevuje v politikaření. Za tu chvíli, co jsem v nejvyšší fotbalové funkci, jsem čekal, že ta fotbalová politika je nějakým způsobem spojená, ale na můj vkus je tam toho až příliš. Byl bych rád, kdybychom se od toho dokázali odprostit a měli na paměti to, že jsme tu všichni od toho, abychom dělali fotbal.“

Děkujeme za rozhovor.

Sdílet článek:
 
Aktuální články
 
 

Remíza na závěr přípravy

Dva góly a další nevyužité šance. Takový byl poslední přípravný zápas našich fotbalistů. Se slovenským Ružomberkem sehráli vyrovnanou partii a nakonec si odvezli zaslouženou remízu 1:1.

 
 
 
Podobné články
 
 
 
 
 
Copyright © 2009-2018 FK Fotbal Třinec & eSports.cz, s.r.o. Informace o autorských právech  | RSS kanál