„V Táborsku jsme brali bod, přestože tam mohl vyhrát kterýkoliv tým. Je to bod z venku, což se dá brát pozitivně. Proti Vítkovicím jsme to chtěli urvat, ale nezachytili jsme začátek zápasu. První poločas jsme chtěli hrát hlavně po stranách, místo toho jsme to zkoušeli středem. Jejich důrazní obránci v čele s Motyčkou nás moc před bránu nepouštěli, naopak chodili do brejků a z toho hrozili. Bod z tohoto zápasu může být cenný, ale chtěli jsme získat tři,“ pověděl Jiří Adamuška.

Třinecký brankář v 7. minutě nedokázal zabránit přesné hlavičce Jana Matěje. Od té chvíle už za svá záda nepustil žádný míč, až na jednu trefu, která padla proti pravidlům. Zasáhl i proti gólové hlavičce spoluhráče Richarda Vaňka. „Vaňous se vracel, protože tam zůstal hráč a v té rychlosti nestihl nastavit hlavu, tak aby míč letěl mimo bránu. Naštěstí byl blízko, takže jsem čekal, že by mohl hlavičkovat do brány.“

Slezanům se první půle nevydařila. Třinec nefungoval především směrem dopředu a do druhé půle musel něco změnit. „Takhle jsme dál nemohli hrát. Něco jsme si v kabině řekli. Pomohl nám příchod Rendy Dediče. Uhrál hodně balónů a z toho jsme se dostávali soupeře pod tlak. Ve druhé půli už Vítkovice neměly tolik sil,“ všiml si třinecký brankář.

Nejvíce práce měl Adamuška mezi 74. a 78. minutou, kdy musel hned třikrát zasáhnout proti gólovým situacím soupeře. „Chytil jsem se prvním zákrokem. Byla to střela na pravou ruku, příliš jsem jí neviděl, míč proletěl kolem Bedecse, já tam dal reflexivně ruku a naštěstí to vytáhl mimo bránu,“ popsal první vítkovický pokus v daném časovém úseku. Poté vystřihl nůžky kapitán Mikula. „Říkal jsem si, že dvakrát po sobě nemůžu dostat gól nůžkami. Prostě jsem to musel chytit.“

Po těchto situacích svítily na světelné tabuli dvě jedničky, jenže po následném rohovém kopu trefil míč ruku Janoščína a rozhodčí Váňa ukázal na bílý puntík. „Ondra Kušnír se snažil Paška rozhodit, něco mu řekl a nervy asi zapracovaly. Já tušil, kam by to mohl kopnout, naštěstí to kopl ideálně pro brankáře a já míč vyrazil. Kdybychom dostali gól na 1:2, nevím, zda bychom zápas ještě dokázali vyrovnat,“ tázal se Adamuška.

Po třetí remíze 1:1 se k Třinci přiblížily další týmy ze spodních pater tabulky. Sokolov ztrácí na náš klub bod, Chrudim s Prostějovem dva a patnácté Táborsko pět. „Cítíme tlak z neúspěšných výsledků. Ve spodních patrech tabulky je to napěchované, ale zatím nemusíme věšet hlavu. Musíme se soustředit sami na sebe a chytnout se nějakou výhrou. Škoda, že se to nepodařilo teď,“ mrzelo strážce třinecké svatyně.

Třinec v sobotu nastoupí na hřišti nejvzdálenějšího soupeře. Sokolov je však sousedem v tabulce a zápas můžeme pojmenovat jako „Utkání o šest bodů“. „V Sokolově se těžko hraje. Body se odtud špatně vozí. Většinou tam padá málo branek a už si ani nepamatuji, kdy jsme tam naposledy vyhráli. Sokolov je tam kde my, takže očekávám vyrovnaný zápas. Může to dopadnout jakkoliv, musíme doufat,“ věří pětadvacetiletý brankář.

Třinec ještě v Sokolově nikdy nevyhrál, ale jednou je to třeba zlomit. Podaří se jim to? To můžete vidět v sobotu na vlastní oči přímo na sokolovském stadionu nebo formou video přenosu na webu sázkové kanceláře Fortuna.