Bc. Richard Vaněk: U fotbalu bych chtěl zůstat i po skončení kariéry

Bc. Richard Vaněk: U fotbalu bych chtěl zůstat i po skončení kariéry

(3.11.2017) V létě přišel do Třince z Vítkovic a hned se zabydlel v základní sestavě Nečkova týmu. Kromě tréninků s dospělými se podílí i na růstu mládeže. Jednou by chtěl být inženýrem. To je příběh záložníka Richarda Vaňka.

Richarde, jaké jsou Vaše pocity z působení v Třinci?

„Zatím jsou jenom pozitivní, podle počtů bodů získaných v tabulce a hře, kterou předvádíme na hřišti.“

Je to změna oproti Vítkovicím?

„Je to změna oproti podzimu ve Vítkovicích, protože ten jsme měli špatný. Na jaře jsme uhráli 24 bodů ze 14 zápasů. V tomto ohledu to změna není, ale je lepší hrát o první příčky než o záchranu do posledního utkání.“

V Třinci se hrálo o střed tabulky a nyní bojujete o 1. místo. Vnímáte to podobně?

„My to takto nebereme. Jdeme zápas od zápasu a snažíme se podat maximum. Na co to bude stačit, to se uvidí po závěrečném sčítání. Naší výhodou je, že nemáme pevně stanovený cíl. Opava a možná i České Budějovice budou pod větším tlakem. Od Opavy se očekávalo, že druhou ligou profrčí, ale trochu si na sebe upletli bič. Od nás to zatím nikdo nečeká, proto se nám hraje lépe.“

Poznáváte i na hřišti, že soupeř je z vaší hry překvapený?

„S postupem času se soupeř na nás více chystá, než kdybychom byli někde osmí. Hlavně v domácích zápasech se na nás důkladněji připravují.“

Musíte se na protivníka více připravovat?

„Ani ne. My si musíme hrát svou hru. Nechceme se od toho odklánět a něco měnit. Když budeme hrát poctivý fotbal, tak věříme, že uspějeme. Na druhou stranu, jak už některé týmy poznaly, dokážeme rychle změnit taktiku a soupeře překvapit.“

V posledních čtyřech zápasech jste zvítězili o gól. Co to říká o vašem týmu?

„Je to ukazatel síly našeho mužstva. O gól vítězí pouze větší mužstva. Takové zápasy je třeba hrát plně soustředěný od první do poslední minuty a nedělat chyby. My jsme to dokázali a proto jsme úspěšní.“

Už máte za sebou derby utkání na vítkovickém stadionu, jaký to byl duel pro Vás osobně?

„Nebylo to nic speciálního, extra jsem to neprožíval. Těšil jsem se na stadion, na některé lidi, které tam potkám, protože ten rok ve Vítkovicích byl téměř po všech stránkách super. Jsou tam hráči i lidé v managementu, kteří se snaží dělat pro fotbal maximum. Každopádně jsem chtěl vyhrát, což se nám povedlo.“

Kromě úspěšného umístění jste se stal základním stavebním kamenem třineckého týmu.

„Samozřejmě na prvním místě je úspěch týmu. Daří se nám a tím, že i hraji, je to pro mě ještě sladší.“

Akorát chybí góly…

„Já dám tak jeden gól za sezónu. Asi si ho pořád šetřím na nějaký důležitý zápas.“

Před vámi jsou ještě tři zápasy - ve Vlašimi, proti vedoucím Budějovicím a nakonec v Příbrami. Který z těchto zápasů bude nedůležitější?

„Nemyslím si, že jeden z těchto tří bude důležitější než ostatní. Půjdeme zápas od zápasu bez ohledu na to, jestli to bude Vlašim, České Budějovice nebo Příbram. Budeme chtít hrát stejnou hru a podat maximální výkon. Věříme, že to bude stačit na tři body, ale i soupeř může být ten den lepší a vyhrát. Musíme podat maximum, aby byli diváci spokojení.“

Jak byste popsal vašeho nejbližšího soupeře?

„Vlašim jsem viděl v úterním televizním utkání. Připadají mi jako tým, který hraje bezstarostný fotbal. Jdou si zahrát fotbal, dají hodně gólů, ale také jich hodně dostanou. Pokud budeme hrát v defenzívě na nulu, tak si myslím, že si nějakou šanci vytvoříme.“

A co kdybyste s nimi sehráli hurá fotbal nahoru-dolů?

„Byla by hloupost hrát s nimi extra otevřený fotbal a čekat, kolik to skončí, zda 2:2 nebo 4:2.“

Teď zabrousíme trochu mimo A-mužstvo. Jak se Vám líbí u třineckých přípravek?

„Líbí se mi tam moc. Začátky byly krušnější, protože děti byly malé a ta pozornost a soustředěnost u nich byla trochu menší, takže jsem je často musel upomínat. Postupem času se to zlepšilo a teď mě ta práce čím dál více naplňuje.“

Jak byste se charakterizoval jako trenér?

„Jsem hodně komunikativní. Když něco někomu nejde, vezmu si ho bokem a snažím se mu nějak poradit. Je to lepší, než na někoho křičet. Nejsem žádný diktátorský typ.“

Vnímají Vás děti nějak více, když hrajete v A-mužstvu?

„Je fajn, když děti vidí, že jejich trenér hraje fotbal. Můžou k němu vzhlížet a můžou si to vzít k srdci.“

Chtěl byste v trénování pokračovat i po skončení kariéry?

„Určitě. Zatím mám udělanou trenérskou licenci “C” a postupně bych si chtěl dodělávat licence. U těch malých je to nyní spíš pohybový trénink než fotbal, ale jednou bych chtěl působit v klubu, ať už jako trenér, nebo v managementu, protože jsem vystudoval bakaláře na ekonomické fakultě Vysoké školy Báňské. Chtěl bych dostudovat a udělat si inženýrský titul, bohužel se k tomu nemůžu dokopat.“

Děkuji za rozhovor.

Sdílet článek:
 
 
Copyright © 2009-2017 FK Fotbal Třinec & eSports.cz, s.r.o. Informace o autorských právech  | RSS kanál